Jdi na obsah Jdi na menu
 


Edovi

(Martin, 21. 3. 2011 18:07)

Já sice chápu že se ti líbí Cimrmanoviny, ale uvaž ze nemusíme bejt všichni tak kultůrně vzdělaní, abychom hned poznali fráze z Cimrmana či nějakého klasika.
Já se například honosím s tím že nechodím do divadla ani na operu. Divadlo mám v práci když pozoruji nenápadně své zaměstnance a operu vyslechnu v čekárně u zubaře přes dveře z ordinace!
Vždyd' i na tom jevišti opernímu zpěvákovi nerozumíš ani slovo!
Abych nevypadal zas tak nekulturně prohlašuji že jsem v divadle jednou byl, ale usnul jsem a nemohli mne probudit.Co hráli, toho jsem byl ušetřen.
Jsem zanícenej odpůrce kulturních akcí.

 

velmi zanícenej divák
(Eda, 21. 3. 2011 8:42)

Doufám, že jste poznali, že jsem to s těmi záněty trochu přehnal.
To jsem opsal opět od Cimrmana.
Z těch sportovních úspěchů Járy se mi hodně líbí i to jak Capablancovi v utkání o titul mistra světa v šachu zahlásil tah na B 12, což soupeře tak zmátlo, že nebyl schopen odpovědět a vzdal.
Jára se tak zapsal do Guinesovy knihy jako jediný na světě, kdo zahrál out v šachu. Říká se tomu Cimrmanova finta, ale dnes už to nikdo nehraje.

Martinovi

(Saty, 20. 3. 2011 20:51)

Zanícenej divák...:-DDD dobrý...:-DDD

Edovi

(Saty, 20. 3. 2011 20:50)

Čéče Edo, ty seš jako muzeum nemocí, ale můžu tě ujistit o jedné věci. Abys tohle všechno ve zdraví ustál, musíš mít to zdraví železný. Každá nemoc je na tebe krátká a přeju ti, aby ses k tomu tenisu mohl vrátit.

komentář

(Martin , 20. 3. 2011 19:11)

Pokud jsi měl zánět všech těch věcí jak říkáš,tak jsi jistě velmi zanícenej divák!...

Můj koníček

(Eda, 18. 3. 2011 7:46)

Mým koníčkem je tenis.
Dříve jsem učil děti v tenisové škole.
Teď si už zahraju jen občas čtyřhru, kde není nutno moc běhat.
Poté , co jsem onemocněl zánětem ledvin, játry, slinivky, slepého střeva ,...
už tenis sleduji jen jako velmi zanícený divák.

Blaničtí rytíři - Martinovi

(Eda, 18. 3. 2011 7:41)

Blaničtí rytíři jsou dobrovolným spolkem přátel přírody a lidského porozumění.
Mají tyto zásady :
1.Po zralé úvaze se rozhodne pro pozitivní přístup k životu a lidem.
2.Uvědomuje si včas, kdy jeho svobodná vůle překáží svobodné vůli jiného.
3.Podle svých možností dává občas svým bližním něco svého zadarmo
4.Je ozbrojen pouze slovy a láskou, dokáže slovy obhájit své činy.
5.Je schopen rozpoznat, kdy nemá a kdy má mlčet.

Edovi

(Martin , 17. 3. 2011 20:59)

A co ty děláš jako svého koníčka? Nadnášíš se v bazéně
ne? Nebo na tu otázku odpovídáš slovem:,,Fandííím!"?
No jistě, někdo kdo má k těmto věcem daleko, má z toho
akorát psinu!

Edovi

(Martin, 17. 3. 2011 20:48)

Blaník je celokovový větron', dvoumístný, s označením
L-29 a používal se jako školní i výkonný větron' v aeroklubech Svazarmu. Nyní jej vlastní kde kdo, kdo jej při rozprodávání svazarmovského majetku koupil.
A blanické rytíře nech spát, ještě není tak zle!...
To,že jsem plachtař snad není taková zvláštnost.
A neplachtím nad kopcem Blaník,ani tam nechodím.

Martinovi

(Eda, 17. 3. 2011 13:48)

Ty lítáš na Blaníku ?
Já na Blaník chodím každý rok přivolávat
Blanické rytíře a ještě jsem tě tam nikdy neviděl .

Edovi

(Martin, 15. 3. 2011 21:57)

Člověče, tak mne můžete všichni titulovat
,,pane docente!" Já mám totiž 81 Kg ! Přesto mám pocit
že jsem stále dost těžkej případ. Nevečeřám od Kuvajtu
napadení a přesto nehubnu.
Kdybych přibral, tak bych už mohl v sezoně lítat
jenom s Blaníkem, jiný špičkový větron' by se mnou
na palubě měl zřejmě zhoršené letové vlastnosti.
I když - Saty slíbila že mne sveze na koštěti, ale
já se bojím nastydnutí

Saty

(Eda, 15. 3. 2011 9:57)

ta odpověď na tu 13. otázku byla pro tebe podle tvé přezdívky nejdůležitější ?
Taková 13. komnata ?

Edovi

 

(Saty, 15. 3. 2011 8:46)

 

Dostala jsem odpověď na 13 otázek, které jsou na webu, další otázky
na odpověď teprv čekaj, ale ty už patřej do jiný sféry. Taky zjišťuju, že jednu vyluštim a dvě přibudou, chjo.

 

Saty

 
 
(Eda, 15. 3. 2011 6:38)

Podle tvé krátké zpovědi by se dalo o tobě říci :
"Šťastná to žena ".
Nechci vyzvídat, ale mohla bys mi sdělit na kterou otázku jsi ještě nedostala odpověď ?
Mně těch nezodpovězených otázek naopak přibývá.
 

Martinovi (Eda, 17. 03. 2011 13:48)

 

Ty lítáš na Blaníku ?
Já na Blaník chodím každý rok přivolávat
Blanické rytíře a ještě jsem tě tam nikdy neviděl .

Edovi (Martin, 15. 03. 2011 21:57)

Člověče, tak mne můžete všichni titulovat
,,pane docente!" Já mám totiž 81 Kg ! Přesto mám pocit
že jsem stále dost těžkej případ. Nevečeřám od Kuvajtu
napadení a přesto nehubnu.
Kdybych přibral, tak bych už mohl v sezoně lítat
jenom s Blaníkem, jiný špičkový větron' by se mnou
na palubě měl zřejmě zhoršené letové vlastnosti.
I když - Saty slíbila že mne sveze na koštěti, ale
já se bojím nastydnutí

Saty (Eda, 15. 03. 2011 09:57)

ta odpověď na tu 13. otázku byla pro tebe podle tvé přezdívky nejdůležitější ?
Taková 13. komnata ?

Edovi (Saty, 15. 03. 2011 08:46)

Dostala jsem odpověď na 13 otázek, které jsou na webu, další otázky
na odpověď teprv čekaj, ale ty už patřej do jiný sféry. Taky zjišťuju, že jednu vyluštim a dvě přibudou, chjo.

Martinovi (Saty, 15. 03. 2011 08:46)

Dispečink, wau, dosadil jsi mě do docela náročný funkce. Mnoooo, nakonec proč ne? I čarodka může někdy dělat něco užitečnýho ne? Takže kdyby u tebe doma strašilo, s důvěrou se na mě obrať, pošlu ti tam profesionály.
PS: S tou osteoporezou...to musí bejt fakt pech, když ji chytne kostra.:-DD

Saty (Eda, 15. 03. 2011 06:38)

Podle tvé krátké zpovědi by se dalo o tobě říci :
"Šťastná to žena ".
Nechci vyzvídat, ale mohla bys mi sdělit na kterou otázku jsi ještě nedostala odpověď ?
Mně těch nezodpovězených otázek naopak přibývá.
 

uvedení na pravou míru (Eda, 15. 03. 2011 06:32)

Kosti mě bolí ne kvůli chrastění, ale kvůli nadváze.
Dobře se cítím akorát v bazénu, kde voda příjemně nadnáší.
Můj sen stát se docentem ( pod 100 kg) se mi asi nesplní. Maximálně až se stářím začnu zcvrkávat.

Edovi (Martin, 14. 03. 2011 23:50)

To když jdeš k doktorovi, vítá tě slovy:
,,Tak to teda jdete brzo!" ??

Hlavně abys nedostal to řídnutí kostí!Ostosporozu, nebo
jak se tomu nadává.
To by mohla bejt jediná nemoc co tě ohrozí!
Jo a nos brejle, abys neměl v lebce průvan!

Pro Saty (Martin, 14. 03. 2011 23:42)

Saty, označuji tě tedy jako dispečink
osamělých i družných, veselých i smutných duší!
Dík za uvedení na míru mé zvědavosti.
 

Edovi (Saty, 14. 03. 2011 20:46)

Nic proti tobě, ale mě by asi hodně vadilo to chrastění kostma. Vždyť ty se ani nemůžeš zasmát z obavy, aby ses náhodou nerozsypal.:-DD

Martinovi (Saty, 14. 03. 2011 20:43)

Není to Martine pro radost, protože to zabere dost času, kterého mám málo. Zavinila to zvědavost po události která se mi stala. Začala jsem se zajímat o paranormální jevy a dala jsem pak dohromady všechny otázky, na které jsem hledala odpověď. Dostalo se mi odpovědí skoro na všechno a kromě toho jsem poznala pár rozsévačů zla, ale daleko víc skvělých a neobyčejných lidí, takže když přijde někdo s prosbou o pomoc, radu, nebo jakoukoliv službu v tomhle směru, vím za kým dotyčného poslat. O občanském životě pomlčím. Jo a lidi, kteří jsou vtipní a rozumí legraci, mám ráda.

Martinovi (Eda, 14. 03. 2011 10:41)

Jednou jsem viděl přijít kostlivce do hospody.
Objednal si pivo a hadr na zem.

Jako kostlivec nastydnu velmi snadno, jakýkoliv průvan
mi projde hned celým tělem.

Pro Saty (Martin, 13. 03. 2011 22:22)

Saty, mne by zajímala jedna věc: Chtěl bych vědět víc o tobě v tom smyslu; provozuješ tyto blogy jen pro radost a zajímáš se o tajemno,komunikaci atp.,nebo
poskytuješ nějaké služby spiritistické, vyvolávání duchů, psychoanalytické, jsi členkou nebo představenou
nějakého spolku, sekty, či něčeho podobného?
Mnoho našich rozhovorů bylo vedeno ve velmi přátelském duchu a hlavně o legraci nebyla a není nouze, což se mi velice líbí. Ale - je to všechno?
Nebo děláš ještě něco navíc v občanském životě.
Můžeš mi odpovědět třeba mejlem, ale zajímalo by mne to. Dík Saty!

Edovi (Martin, 13. 03. 2011 22:08)

Z přízpěvku ze 17.37 hod. jsem poznal že ty jsi vlastně duch! Viděla tě tam Saty a jsi prý bavič
kostlivců!
Ale jak jsi mohl nastydnout, jako duch to nechápu.

Saty (Eda, 13. 03. 2011 18:28)

po té tvé připomínce se mi vybavil jeden vtip o duchovi na hřbitově.
Doufám, že nebude vadit, že je trochu neslušný.

Opilec jde kolem hřbitova a potřebuje si ulevit.
Tu se mu za zády objeví duch a říká :
"Kdo jsi ? Já jsem Duch stád"
Opilec ho odbude :
"Neotravuj, já sem du chcát"

Edovi (Saty, 13. 03. 2011 17:37)

Tebe Edo vidím jak sedíš na hřbitovní zdi, klátíš tam holenníma kostma, vyprávíš vtipy a ostatní kostlivci se klátí smíchy.:-DD Jinak...nic se nemá přehánět, ani měnit předčasně kabát za triko, koukej se brzo uzdravit.

Edovi (Martin, 13. 03. 2011 15:52)

Ty jsi, koukám, nějaký přírodní člověk!

Martinovi (Eda, 13. 03. 2011 09:55)

Včera jsem to přehnal s nedostatečným oblečením
a teď marodím. Tak jsem na netu. Ale doufám, že už brzo si zase hned od rána budu užívat přírody.

vtip (ratka, 13. 03. 2011 08:22)

skvely :o)) diky za vysvetelni, taky jsem ho neznala

Edovi (Martin, 13. 03. 2011 07:55)

Ten vtip by se měl mírně předělat z Kosmonautů
na Háje, nebot' stanice metra byly přejmenované.
Ty jsi taky od božího rána na netu, co?

Edovi (Martin, 13. 03. 2011 07:40)

Ted' chápu, ten vtip jsem ještě neslyšel.

Martinovi (Eda, 13. 03. 2011 06:23)

To se může stát i v přeplněném metru.
" Pane, netlačte se na mě, co to máte v té kapse ?

Ale, dostal jsem dnes velkou výplatu.

Tak to bych vám věřila, ale že jste dostal mezi stanicí I.P.Pavlova a Kosmonautů přidáno, to vám nevěřím.

Ukládání výplaty (Martin, 12. 03. 2011 21:45)

Jaksi jsem to nepochopil

Ukládání výplaty (Eda, 12. 03. 2011 07:26)

Muži mají přece jednu velkou výhodu.
Výplatu si obvykle ukládají do kapsy u kalhot
a během cesty přeplněnou tramvají dostávají často přidáno.

Martinovi (Eda, 12. 03. 2011 07:23)

K těm podprsenkám.
Všiml jsem si, že ženy si často ukládají peníze do podprsenky a muži do náprsenky.
Čím to asi bude ?

Saty (Eda, 12. 03. 2011 07:18)

Už jsem navštívil 18 stránek a všude se mi líbilo.
Trochu by to chtělo vylepšit, aby se objevovaly
odkazy na místa, kde se naposledy diskutovalo.
Mnozí návštěvníci asi navštěvují jenom pár stránek a ostatních si nevšímají.
Ale jinak je všechno OK.

Jára Cimrman ležící , spící (Eda, 11. 03. 2011 23:54)

Už jsem chtěl s Járou skoncovat, ale on se stále objevuje. Skoro jako duch.
Ten film ale vřele doporučuji.

Kdekomu (Martin, 11. 03. 2011 22:13)

Bože můj, Saty s malým s !
Končím, jdu spát!...

Pro saty (Martin, 11. 03. 2011 22:11)

Já se omlouvám, ale moje předchozí poznámka není pro Edu, nýbrž pro saty! Chybička se vždy vloudí, je li řeč o...

Edovi (Martin, 11. 03. 2011 22:04)

Nojo, no, tak jsem horn'ák! Nestydím se za to. Bejt
transvest by bylo zřejmě horší. Jejda, ted' mne něco napadlo: Nebyl Cimrman transvestita? No, když se převlékal za holku...
Edo, je to strašné kam jsme se na těchto stránkách, určených k povzneseným myšlenám, dostali.
Od duchů, přes Cimrmana, k podprsenkám!!.......

Martinovi (Saty, 11. 03. 2011 20:41)

Teď jsi na sebe prásknul, že seš horňák.:-D Kam jsi to od Cimrmana, nebo Zimmermanna zabruslil? A od duchů je to ještě dál, takže bacha, aby tě za tu chlípnou fikci nepřišel nějakej v noci strašit.:-DD

Edovi (Martin, 11. 03. 2011 20:32)

Pokojského si představuješ jako člověka, který pomáhá ženám se svlékat a oblékat?
No, já ti nevím, ale víš kdy by se zřejmě chlapovi
stalo zaměstnání koníčkem? Kdyby pracoval v jakési zkušebně podprsenek, kde se zkoušejí na živých modelech.
A stane-li se ti zaměstnání koníčkem, není nic krásnějšího...
Bohužel, taky fikce...

pokojský nebo komorník ? (Eda, 11. 03. 2011 12:28)

Komorník je německy Kammerdiener.
Slovo komora je ale počeštěno z německého die Kammer.
Tedy se jedná o totéž slovo jako pokoj
Pokojského si představuji jako člověka, který
pomáhal ženám se oblékat a svlékat.
No a při tom svlékání vlastně Cimrman, který nosil šaty po své starší setře, zjistil, že se jednou maličkostí od žen odlišuje.


 

Zimmerman (ratka, 11. 03. 2011 09:40)

 

s dovolením je je řemeslník, který delá s dřevem. NIkolv venku jako tesař, ale vybaveni v dome. Je to truhlář :o)

tak pardon (Eda, 11. 03. 2011 08:34)

Cimrman .... škrtám.
Česky to znamená pokojský.
Dejme mu tedy pokoj.
 

Martinovi (Saty, 11. 03. 2011 00:08)

Hahaha, tak to seš na tom jako já. Táta měl Cimrmana rád, mamka moc ne, říkala že to je humor pro inteligenty, takže nic pro ní a to prosím měla průmku a já taky tomu humoru nějak nemůžu přijít na chuť. Kouknu se, ale abych to vyhledávala, to néééé.
Pozdravuj souseda.:-DD

Edovi (Martin, 11. 03. 2011 00:03)

Já tak říkám sousedovi.

Nečekal jsem od tebe tuto otázku.
Cimrmanovské myšlení sice moc nesdílím, přesto mám smysl pro humor. Mohu ti však sdělit jedno: Cimrman
není fiktivní komická postava, bydlí ve vedlejším vchodě!

Martinoví (Eda, 10. 03. 2011 20:06)

Ty nemáš rád Járu Cimrmana ?

Edovi (Martin, 10. 03. 2011 18:34)

To máš tak; jednou jsem svému nechápavému kamarádovi
řekl: ,,Ty jsi moc nejedl vtipnou kaši, co?"
A víš co mi odpověděl?! ,,Já kaši nerad."
A myslel to bohužel vážně.

Trudnomyslnost (Eda, 10. 03. 2011 04:24)

Martine,
tak jestli jsi to nepoznal, tak to bylo z Cimrmanovy
hry Dobytí severního pólu Čechem Josefem Němcem.
Varel byl bratr Karla Fryštenského.
Největším problémem při výpravě byla trudnomyslnost.
Měli sice s sebou míč, ale ten jim moc platný nebyl.
Teda mě vytrhly ze zimní trudnomyslnosti tyto stránky,za něž patří Saty velké poděkování.

Husa (Martin, 09. 03. 2011 22:04)

Jaké to bylo na severním polu nevím, já tam nebyl. Mně totiž stačila letošní zima. A představ si Edo, že
jsem ji přežil bez husy na zádech.
Zmrzlého profesora bych nejedl, mívají tuhé maso
a ze zmrzlého bodá v zubech.

husa (Eda, 09. 03. 2011 13:05)

Husu měl Varel s sebou při cestě na severní pól,
ale ta ho na zádech hřála.
Vytáhl ji teprve, když se chystali sníst zmrzlého profesora.

Edovi (Martin, 09. 03. 2011 00:02)

Tak se koukni jestli nemáš za zády nějakou husu,
z toho by taky mohla bejt husí kůže.
Je-li tam, pust' ji k vodě!

husí kůže (Eda, 07. 03. 2011 22:14)

Často mi naskakuje husí kůže.
Tak se dívám do zrcadla, jestli nemám v zádech housera
a nic.
Ale v kříži mě bolí stále.
Pomůže jedině kočičí hřbet a protahování. Mňoukání mi ještě moc nejde.

Šotci - prevíti !? (Martin, 07. 03. 2011 21:50)

Mně se šotci v bytě neusadili.
Ale jeden můj známý měl problém: Když seděl v klidu v křesle a koukal na TV, tak dotával do nohou mravenčení. Když to trvalo delší dobu a stav se zhoršoval, zašel k lékaři. Ten nic nezjistil. Když bylo
mravenčení nesnesitelné, lékař navštívil svého pacienta doma.
A zjistil že má pod kobercem faraony.( !! )

Edovi (Saty, 07. 03. 2011 21:00)

Je dobře že jsi od těch pokusů upustil, opravdu není radno se pouštět do toho, čemu nerozumíme. ještě že se to srovnalo a ruka se vrátila do normy.

Ratce (Saty, 07. 03. 2011 20:58)

To si pamatuju jak si ty brýle hledala.:-DD

Martinovi (Saty, 07. 03. 2011 20:57)

Dematerializace - odhmotnění? Mě se takhle pravidelně odhmotňujou klíče, zrcátko, někdy jedna ponožka. Zvláštní, že se mi ztratí vždycky jen jedna, dám obě do pračky, vytáhnu jednu a najdu ji pod postelí až za nějaký čas. Jenže já vim co to je, u mne to dělaj šotci, prevíti.

martine (ratka, 07. 03. 2011 20:07)

taky se mi ztratily bryle, nasle jsem je v kvetinaci vzadu za kytkama. teda po delsi dobe :o))

Komentář (Martin, 06. 03. 2011 20:37)

Kouzla neexistují! (Aspon' nás to 50 let učili
komunisti)
Nechci sem zatahovat politiku. Nicméně, dnes je již trošičku již jiná doba.
A ztratily se mi tmavé brýle!! V Bytě!!!!
Říká někomu něco výraz - dematerializace??

Edo (ratka, 05. 03. 2011 18:30)

ja nevim, na pdobnem principu funguje kineziologie. Zkus si neco o ni precist. Skrzva tlak na ruku komunikuje diagnostik s tvym podvedomim. nerada se poustim do podobnych experimentu. mel ti rict cim te ovlivnil, a jaky signal vydal do tveho podvedomi. Hypnotizoval te. tyhle veci bych vubec nezkousela. celkove bych se drzela vlastni mysli a nenechal nikoho aby lezl do ty moji. at si kazdy experimentuje se svoji.

zamrzlé rameno (Eda, 05. 03. 2011 18:21)

To zamrzlé rameno musím blíže vysvětlit. Při jednom kouzelnickém vystoupení jsem byl vybrán jako pokusný králík a byly na mně předváděny určité síly.
Stál jsem s nataženýma rukama do stran a kouzelník
mi řekl, že mám vyvinout sílu proti jeho ruce, která mi tlačila ruku dolů. Ten jeho tlak jsem zpočátku vydržel a ruku nepovolil.
Pak něco napsal na papírek , dal mi ho do dlaně
a pokus opakoval. Tentokrát mi ruka tak oslábla, že
mi ji stlačil dolů pouze tlakem jednoho prstu.
Pak zase napsal něco jiného a síla se mi vrátila.
Diváci po představení tvrdili, že jsem byl s kouzelníkem domluvený.
Ale ono to fakt fungovalo. Zkoušel jsem to pak v práci na jiných lidech a také to fungovalo.
Jenže mě pak začalo bolet od těch pokusů rameno
a musel jsem chodit na rehabilitační cvičení.

Z toho tedy plyne, že není radno používat kouzla, kterým člověk nerozumí.

Edo (ratka, 05. 03. 2011 15:31)

to je fakt vesele co pises. nejaky hypnotizer te naucil jak manipulovat s lidmi a jsi nemohl zvednout ruku vyse nez rameno.
Hlavne se nenech manipulovat ty :o)) priste ti treba upadne cela ruka.(vtip)

Hypnoza (Martin, 04. 03. 2011 23:30)

Chápu, pokoušet se nechat dobrovolně zhypnotizovat, to je jistě hloupost. Když na to pomyslím, cítím jak se ve mně vzepře jakási protisíla která nedovolí vniknout nějakému vetřelci do mého podvědomí. Až mne bere zlost při pomyšlení že by někdo mněl tu opovážlivost a snažil se mne ovlivnit.
To je jen takový subjektivní pocit....

hypnóza (Eda, 04. 03. 2011 22:27)

Také jsem se chtěl nechat zhypnotizovat, ale kamarádi mě přesvědčili, že to nestojí za to.
Možné komplikace převyšují očekávání.
Když jsem viděl na různých vystoupeních hypnotizérů,
jak lze člověka zneužít a vsugerovat mu to, co má dělat, tak mě to okamžitě odradilo.
Jeden hypnotizér mě naučil, jak manipulovat s lidmi
pomocí rukou a pak jsem nemohl zvednout ruku výše než rameno a musel jsem absolvovat náročné léčení
zamrzlého ramene.
Tedy doporučuji nenechat se v žádném případě zmanipulovat.

Nové základy experimentální psychologie (Martin, 04. 03. 2011 22:19)

Tu knížku jsem měl půjčenou před léty. Rád bych se do ní zase podíval, něco co se tam píše bych si chtěl upřesnit. Já osobně nedělám pokusy s hypnozou.
Ovšem sehnat a půjčit tuto knížku není lehké.

Nové zaklady experimentalni psychologie (ratka, 04. 03. 2011 17:50)

mam doma. no tak napul, dala jsem ji moji kamaradce.
taky ma problem se nechat zhypnotizovat a muj muz taky. ale nelituji toho. jde vlastne jen o to, ze nedovolis aby nejaka vedoma cizi bytost pouzivala tvoji mysl a tvoje telo.
nevidim zadnou vyhodu v tom, misto vlastniho uvedomeni dovolit jinym aby se skrzeva me uvedomovali. at si pouzivaji svoje tela a svoje mysli :o))

duchové - orby (Eda, 03. 03. 2011 09:12)

Nevím, zda jste to již tady probírali.
V poslední době se objevují na fotkách záhadné
mlžné kulovité objekty, kterým Angličané říkají ORBY.
Normálně okem nejsou vidět, pouze na fotkách a to ještě ne z každého foťáku.
Dají se splést s prachovými částicemi nebo kapkami deště. Ale takové ty pravé ORBY se vyskytují zrovna například na starých hradech a mohly by mít něco společného s duchy.

B. Kavka (Martin, 25. 02. 2011 23:52)

Už jsem si vzpomněl: Kniha se jmenovala ,,Nové základy experimentální psychologie" !
Dík devadeva!

B. Kavka (devadeva, 25. 02. 2011 12:27)

http://bretislav.kafka.sweb.cz/biografie_rejdak.htm

Pro Saty (Martin, 24. 02. 2011 20:53)

Dík za odpověd'. Já se o zádné hypnotizování nebudu pokoušet. Asi by to bylo zacházení s něčím čemu nerozumím.
Co se té knihy týče; je to už strašně dávno co jsem ji
měl v ruce. Stále jsem přesvědčen že byla od Kavky, dokonce pamatuji že mi ten člověk říkal že je zakázaná. Ale za totáče bylo zakázaný kde co, tak nevím. S čím si nejsem skálopevně jist je to, že se jmenovala ,,život po životě." Možná že se tak jmenovala nějaká jiná knížka.
V té co jsem četl - od Kavky, je popisováno jak autor sám, jsa hypnotizér, pracuje s ,,citlivci,"
uvádí je do hypn. spánku a spojuje třeba s umírajícím a citlivec mu říká co vidí a cítí. Jednou mu málem odešel citlivec s umírajícím na onen svět jen proto, že to prý bylo tak krásné, že se mu zpět na svět nechtělo. Ale za chvíli viděl něco negativního ze života toho umírajícího, a tak se sám raději vrátil. Kavka popisuje spousty různých pokusů s citlivci a je to vskutku zajímavé počtení.
Mám pocit že zahání přirozený strach ze smrti - až nebezpečno.
Nevíš náhodou o té knize? Výtisk má formát A3.

Martinovi (Saty, 24. 02. 2011 10:25)

Mnooo, to že nerušíš telku a radio je asi tím, že jedeš na jiným vlnovým rozsahu, buď rád, jinak bys měl myslím velké nepříjemnosti se spolubydlícíma. Nesnaž se ničeho využívat, dokud s tím neumíš zacházet. Všechno chce svůj čas a je možný že přijde. Kdyby ses o něco pokoušel, mohlo by to dopadnout jako s granátem, kterej předčasně odjistíš.:-D Jsi si jistý, že ta kniha je od F.Kafky? Nemá jiný název? Kniha Život po životě je totiž od Moodyho a tu ti můžu poslat.

Pro Saty (Martin,-rušivý element, 22. 02. 2011 21:02)

Dík, užívám si hezké dny, - i když mrzne. Ještě že neruším rádio, nebo televizi, to by mne zastřelili.
No, určitě jsem něčím toho hypnotizéra rušil, sám nejsem hypnotizér a také jsem to nikdy nezkoušel.
Zřejmě máš pravdu, v tom co píšeš, nevím však zda bych měl vyvíjet nějaké úsilí jak toho využít.
Žije se mi docela fajn, i bez hypnotizování.
Nevíš kde bych sehnal knihu od Kavky (Kafky?) Život po životě? Kdysi dávno jsem ji v ruce měl, ale rád bych se do ní začetl ještě jednou, s hlubším zájmem.
Dík za odpověd'.

Martinovi (Saty, 22. 02. 2011 16:07)

Tak já se taky legraci nevyhýbám, spíš naopak, ale někdy se stane, že ten smích jaksi zamrzne, to když se stane něco, s čím člověk nepočítá. To co jsi napsal je moc zajímavý, nevidím to jinak, než že jsi silně rušivý element...ehm.:-DD Přeloženo: Hypnotizér zjistil, že tvoje energetický impulzy mají vyšší sílu, než jeho, takže by asi ve tvé přítomnosti žádný divadlo nebylo. Ke spolupráci potřebuje lidi, kteří jsou jaksi poddajní a s kterejma jde pracovat. To máš jako médium, jsou potřeba ke spojení s druhou stranou, ale jen málokdo jím může být. Hezké dny rušivý elemente.:-DDD

Pro Saty (Martin, 21. 02. 2011 23:03)

To víš, rád si dělám různé legrácky. Ale to, čemu se obvykle říká ,,duch" jsem ještě neviděl. Asi mi nebylo dáno. Ale stala se mi před léty divná věc:
Známí mne pozvali na jakési sezení (asi 20 lidí) kde
hypnotizér měl předvádět své umění. Prý uvidíme po zdech lézt hady, apd.
Když hypnotizér přišel, zadíval se do zádu do sálu a
zvolal:,,Ten mladík v modré bundě at' odejde, pokud ne, budu muset odejít já." Jediný člověk v modré bundě jsem byl já. Po chvilce váhání jsem odešel.
Co se tam dělo nevím. Jen bratranec, který tam setrval, mi pak na mé dotazy řekl: ,,Bylo to hrozný, už nikdy na nic takovýho nepůjdu. A bolí mne hlava."
Do dnes je mi záhadou proč mne vykázal, byl jsem zticha jako pěna. V hlubi své duše jsem však nevěřil v jeho ,,schopnosti" a zvědavě jsem vyčkával.
Za rok jsem se znova dozvěděl o jeho produkci.
Zašel jsem osobně za ním a chtěl jsem vědět proč to tenkrát udělal. Dlouho na mne zkoumavě hleděl. Potom řekl: ,,S vámi nejde pracovat. Odejděte prosím." A tak jsem odešel a už o něm nikdy neslyšel.
Jen v mých vzpomínkách zůstalo pár záhad...

Martinovi (Saty, 21. 02. 2011 15:42)

Ahojky Martine, jak mi někdo bude říkat, že viděl ducha, tak začnu bejt trochu nedůvěřivá. On ten kontakt vypadá přece jenom trochu jinak, než nám pohádky a fantazie kreslí. Spíš bych to přirovnala k doteku neznámé energie, kterou plno lidí nevnímá, nebo přehlédne. Jen málokdo ji zaregistruje a ještě míň lidí pozná o co jde. Ti poslední musí být velice vnímaví, nebo zasvěcení, aby dokázali od něčeho, co by jiný popsal jako náhodu, rozpoznat úmysl. Ten je tu pokaždé a my nechápeme proč.

Zdravím všechny (Martin, 12. 02. 2011 22:59)

Jaksi jsme odbočili od hlavního tématu - duchové!
Má někdo nějaký duchařský zážitek?...

pro Maky (Saty, 07. 02. 2011 20:55)

Telepatii se nelze naučit, jako se třeba člověk učí číst a psát. Musí k tomu být jisté dispozice, které nemá každý a právě tyto dispozice jde pak rozvíjet.
K tomu je také potřeba silná vůle a soustředění, takže žádná snadná záležitost. Nač potřebuješ umět telepaticky ovlivňovat lidi? Co se týká Dominika, také nerozumím tomu co napsal.

pro domminiik (Maky, 07. 02. 2011 15:53)

sory,ale tohle jsem asi nepochopila.(věříš v Boha nebo ne ?)
příště to napiš srozumitelneji
dík

Pro Maky (Domminiik, 06. 02. 2011 19:40)

OD MAKY:BŮH-SAMOZŘEJMĚ NEVĚŘÍM ALE NEŘÍKÁM ŽE NEEXISTUJE.Asi ti nerozumim čemu vlastně nevěříš??Tomu že za 7 dní stvořil svět?nebo že i za tebe poslal svojeho jediného syna Ježíše aby svou smrtí vykoupil naše hřichy.....tohle Buh udělal pro nás....

Pro Saty (Maky, 04. 02. 2011 09:47)

ahoj,já bych chtěla vědět jestli nevíš něco o tom jak se naučit telepatii?
Já si myslím ,že učení je takový ,že se mám naučit myslet na jednu myšlenku a myslet taky na nic.
pokud o tom víš tak mě oprav.
Díky Maky

pro Maky (Saty, 27. 01. 2011 23:32)

Ahoj Maky, víš, věřit v něco můžeme, je ale otázka, co nás k té víře vede. Jistotu můžem mít jedině, když se toho neznáma dotknem a právě to, se mnohým lidem stalo. Tady jsou pro navození atmosféry taky použité některé fotomontáže, jiné jsou ale pravé. V Boha taky nevěřím, ale neříkám, že neexistuje autor stvoření vesmíru, čili jinak - vesmírná inteligence.
 

OD MAKY (maKY, 27. 01. 2011 17:45)

TY VOGO!! HLAVNE TAHLE STRÁNKY MI POMOHLY ZAČÍT ZNOVU VĚŘIT A TO V DUCHY. ANO DUCHOVÉ NEPŘICHÁZEJÍ JEN ABY NÁS VYSTRAŠILI ALE ŽE PO NÁS NĚCO CHTĚJÍ TYHLE STRÁNKY JSOU JEDNA VELKÁ PRAVDA A VIDĚLA JSEM STRANKY KDE BYLI JEN FOTKY A BYLA TO FOTOMONTAZ A JÁ NESNÁŠIM KDYŽ SI NĚKDO Z NĚČEHO DĚLA SRANDU KDYŽ NEVÍ JESTLI JE MOŽNOST JESTLI TO MŮŽE EXISTOVAT A NEBO NE,NAPŘ. BŮH- SAMOZŘEJMĚ NEVĚŘÍM ALE NEŘÍKÁM ŽE NEEXISTUJE ,ALE NEVĚŘÍM PROTOŽE TO ABY STVOŘIL ZEMI TO SE MI ZDÁ ULÍTLÝ!! ALE VÍRU NIKOMU NEBERU

Pro Bandy (Martin, 26. 01. 2011 21:16)

Asi máš pravdu. Ve fyzikálním světě jsou tři rozměry,
jinak se to vymyká logice.
Dva rozměry? Je to plech s nulovou sílou? Pokud chybí
jeden z rozměrů, věc přestává existovat.
Více rozměrů? Geometricky nelze, nesmysl. Čas rozměrem? ČAS NENÍ metrická veličina.
A všechno ostatní co bychom o tomhle mohli říct je jen PLANÉ FILOZOFOVÁNÍ.
Na druhé straně - i plané filozofování má svůj smysl. (odreagování, nebo jako podnět k diskusi).

Bandy: (devadeva, 26. 01. 2011 10:07)

Me vzdy zajimaly pohnutky lidi, kteri se musi vyjadrovat - a zvlast posmesne - ke vecem, kterym nerozumeji. Tedy i ty tvoje. Ze by nedostatek v tebou uvadenem rozmeru?

Cas popisuje sankhja, jedna z tradicnich indickych filozofii. Je jednim z 25 slozek existence (nikoliv dimenze ve smyslu loka) a jeho mereni je definovano podobne jako v moderni vede prostrednictvim pohybu kombinaci atomu.
Cas vnimame nejcasteji prostym pozorovanim hodin a sledovanim pohybu a zmen hmoty vcetne starnuti naseho tela.
 


 

Redhit (Bandy, 26. 01. 2011 00:05)

 

Až někdo popíše, co je čtvrtý rozměr tak, aby mu porozuměl vysokoškolsky vzdělaný člověk, uvěří, že jsem blb já. Tři rozměry. Nic víc nic míň. Ostatní jsou jen komerční kydy. Čas jako čtvrtý rozměr je licence se zajímavým podtextem. Řekni mi, kterým ze svých smyslů vnímáš čas. A já ti pak vymyslím rozměrů , že asijci se z toho podělají. Víš , že jedním, z těch 14 rozměrů zmíněného veleducha je erekce ?

RedHit: (devadeva, 20. 01. 2011 08:16)

Fajn, ale doporucuji se to ucit pod vedenim zkusenych lidi. Ma to totiz sva rizika.

Pro Devadevu (RedHit, 20. 01. 2011 06:25)

Dobře tak já to tedy vyzkouším. a Pak se s tebou podělím o informace ok?

RedHit: (devadeva, 19. 01. 2011 13:21)

Delat to rychle znamena, ze to neucitis. Je to jemna energie. Svalova setrvacnost/pamet je neco jineho.
Neni to o vire, jak uz jsem rekl. Zkoumat pranu hrubymi hmotnymi prostredky je vsak obtizne, chce to to jemnejsi pristup. Je to tak jako ve filmu Duch (P. Swayze, D. Moore). Pokud se naucis astralni cestovani, budes si to moci vyzkouset. Presvedcovani bez zkusenosti nefunguje.

Pro Devadevu (RedHit, 18. 01. 2011 15:18)

Já vím že existují způsoby zvýšení tělesné teploty atd.
Jak říkáš to na pomezí fyziky a psychiky.
jo a ta metoda s těmi dlaněmi. No já jsem zkoušel něco úplně podobného a a jmenovalo se to PSI-koule. Jo to že cítíš ten tlak toho balonku..Zkus to udělat rychle a nečekej s rukama a uvidíš že to nebude fungovat, protože za to může strnulost rukou v tom stavu oddalování a přibližování. Zkus si vzít 2Kg činku a posilovat. Udělej třeba 80x zdvih nebo až tě začne bolet sval. potom činku odlož a zdvihni jenom pěst uděláš to velice rychle..jakoby tvojí ruku něco nadneslo ne?....Mě by se líbilo věřit takovým věcem ale nikdo mě nedokázal přesvědčit..protože jsem mu to vždycky buď vyvrátil nebo mi to vědecky nepodložil.

RedHit: (devadeva, 18. 01. 2011 11:43)

Orgone je jiny nazev pro pranu, to jsem zapomnel uvest. Alternativnich nazvu je mnohem vic.
Pranu muzes citit. Jedna z metod: Dej pred sebe ruce dlanemi k sobe a pomalu je priblizuj. Pak je pomalu oddaluj a zase priblizuj. Po chvili pri priblizovani ucitis protitlak, jakoby od nafoukleho balonku.
Na netu je plno videi, hlavne z oboru bojovych umeni (taici, cchi kung, dim mak, daito ryu, atd.), ktera ukazuji ovladani prany. 'Postizena' osoba vypada jako zasazena elektrickym proudem.
Dale treba tumo, tibetska metoda zvyseni telesne teploty, jogove mudry, atd. Je to obsahle tema na pomezi fyziky a psychiky. Osobni zazitek je nenahraditelny.

Pro Devadevu (RedHit, 18. 01. 2011 08:47)

(devadeva, 16. 01. 2011 11:15)
Telekineze a podobne neobvykle jevy jsou vetsinou vysledkem ovladani prany (ki, cchi). Oficialni veda jeji existenci dosud neprijala.

No něáký cchi nebo ki to je podle mě už otázka kdo v to věří. Já v tom nevěřím protože vysvětlení že telekineze je výsledek ovládání prany ki nebo cchi není důvod. Je to to samé jakoo kdybys mi řekl že je to výsledek komunikace mojí myslí s Bohem. Není to podložené fyzikální teorii ani důkazy ani smyslem. Podlož mi to něák vědecky a budu tomu rozumět a chápat to. A na té stránce jsem tam nic o telekinezi nenašel ani jiných kinezích Buď neumím hledat a nebo to není vědecká stránka zabívající se Tematikou kinezí.

Redhit: (devadeva, 16. 01. 2011 11:15)

O poctu dimenzi (lok) v jinych vesmirech nemame informace, ale v tomto jich je podle staroindickych Puran celkem 14, z toho zemska dimenze je nejnizsi z horni poloviny. O propojeni s jinymi vesmiry se take v dostupnych pramenech nic neuvadi.

Telekineze a podobne neobvykle jevy jsou vetsinou vysledkem ovladani prany (ki, cchi). Oficialni veda jeji existenci dosud neprijala, ale je par vyjimek, napr. http://www.orgonelab.org/miller.htm

Jsme opravdu pozorovatelni pro subtilni entity. Nektere jsou vuci nam pozitivni, jine negativni. Netreba z toho silet, ale zaridit se podle toho - chranit se pred temi negativnimi.

Hra na upiry apod. je vysledkem potreby imaginace a odreagovani, nekdy az uteku, od tzv. vsedni zkusenosti. Vsedni se nam vsak pouze zda, protoze mame omezeny pohled. Ve skutecnosti je to tak, ze kazda nase akce vyvolava odpovidajici reakci, takze bysme meli co nejdriv zacit zit zodpovedne.

"The future is not set. There is no fate but what we make." (Kyle Reese, Terminator)
 

Bandymu, Saty a Martinovy (RedHit, 15. 01. 2011 14:01)

za 5.
(Martin, 07. 01. 2011 22:58)
Jo jsou stránky s vlkodlakama a upírama a vším možným. Jednu dobu jsem tam taky chodil uzavřel se do sebe a svých pocitů a hledal sám sebe, taky jsem tak chodil snažil ze sebe dělat upír,a vlkodlaka atd. někdo by řekl že jsem z toho vyrostl. Já říkám že jsem našel sám sebe. Myslím si že když někdo píše články o tom a chodí na takové stránky, tak bych mu nedal kazajku a prohlásil ho za blázna ani bych se mu to nesnažil vymluvit nic. Nechal bych je na pokoji jsou to jenom lidi, kteří propadli svým iluzím a hledají samy sebeXD.

no myslím že jsme se vyjádřil ke všemu čemu jsem chtěl. čekám bandy na tvou kritiku:D Jen do mě!!

Kvůli dlouhosti komentáře jsem ho rozdělil na 3 části bo to jinak nešlo :D

Bandymu, Saty a Martinovy (RedHit, 15. 01. 2011 14:00)

za 3.
(Saty, 06. 01. 2011 22:02)
Já říkám vše je možné i to že 1+1=0,1,3,2,5,8....
Prostě ta myšlenka že já sdílím prostor s jiným světem je fascinující, ale zároveň strašidelný, protože jestli ty bytosti mohou pozorovat nás v našem soukromí, že nás mohou vidět v době kdy děláme věci o kterých nechceme aby věděli ostatní a oni o tom vědět mohou atd. Tak mi to přijde jako by mě sledovalo ufo:D. Prostě ten pocit z nevědomosti že nevím jak to je mě celkem děsí, ale vím že zítra se probudím stejně jako dneska a že se nestane nic zvláštního jak teď, takže to nebudu řešit jestli mě někdo pozoruje či ne. Možná se pokusím navázat citové spojení s prostorem abych cítil vibrace, které jinak necítím. Zajímavý pohled na věc od tebe děkuji ti.

za 4.
(Martin, 07. 01. 2011 00:52)
Já si myslím že máš pravdu v některých věcech. Nemyslím si že jsme Imaginární a jestli jsme tak mě to netíží protože vím já jsem já že já existuju to mi stačí. Proč píšeme anonymně? Pro svojí bezpečnost? Já si myslím že jo, že cítíme že našich životů se to v našem okolí nedotkne. Tak tu nemáme strach mluvit na PLNOU HUBU tak říkajíc. Jsem rád za tohle místo, které sídlí na něákém serveru v serverovně XD. spíš jsem rád za to že to píši z pohodlí domova a neřvu někde před davem. Jsme rád za tyhle stránky. Jak říkáš je to anonymní, ale jestli si myslíš že tě podle tvých komentářů nenajdu tak to myslíš blbě. je jedno jestli vím tvý jméno nebo ne. server si uchovává IP adresy těch co jsem píší. Každý PC má svojí vlastní IP adresu. nebo jako můj ji má lokalní na celé město, i když je to v jistých směrech nevýhodně..tak vím že na mě nepřijdou XD možná...:D. No chci říct to že určitě se tady nikdo nebude zajímat o to kde bydlíš jakou máš práci atd atd. Tady lidi zajímá tvůj na danou věc, to jaká jsi osobnost atd. Takže¨buď v klidu:D Jinak zajímavý názor máš.
 

Bandymu, Saty a Martinovy (Redhit, 15. 01. 2011 13:59)

Anooo. Je to pravda vše co tady říkáte takže to bude dlouhý komentář k více tematům XD
takže to budu brát podle datumu.
za 1.
(Bandy, 06. 01. 2011 01:39)
ano máš pravdu tohle znamená dimenze z hlediska fyzikálního a jinak máme 4 dimenze takové 1 je výška 2 je šířka 3 je hloubka a 4 je čas. Tak abych ti to řádně vysvětlil jak jsem to myslel. takže dám příklad takový:
Máme 4 dimenze v našem vesmíru náš vesmír je jedna velká bublinka v nekonečně velkém oceánu. Tato bublinka obsahuje vše co vesmír planety mlhoviny vakuum a taky dimenze, vedle naší bublinky je bublinka jiná která může mít stejnu např 58 a 63 dimenzi v té druhé bublince žijí třeba naši duchové, kteří se pomocí 58 a 63 dimenze spojí s našim světem a komunikují s námi. Takže já bych to chtěl udělat obráceně z naší bublinky do jejich pomocí společných dimenzí pobrat o jejich vesmíru něáký info a vrátit se zpět do naší bublinky. strčně řečeno Přijít od světa duchů hodit pivo a pokec a jít zase domů a říct jaký to tam bylo. doufám že mě chápeš. A jsem rád že jsou lidi jako ty proč? Protože Se může stát že někdy někdo vyblije fakt blábol a nebude nikdo s myslí při zemi a všeci mu to sežerou, To už se mi stalo:D že jsem vypotil nesmysl a trávil s kámošema diskuzi na to téma 5 hodin potom Přišel Táta a řekl že je to blbina odůvodnil a já sem si akorát řekl jaký sem blb. Takže Budu rád když mi všechno všemožně zkritizuješ abych našel lépe pravdu, která bývá většinou za oponou. člověk prostě někdy uletí a je dobré mít člověka který ho přitáhne zase zpátky.

za 2.
(Martin, 06. 01. 2011 21:30)
To je dobrý argument rád bych do tohoto téma přispěl svým názorem a to takovým že jsem se o telekinezi pokoušel a něáký výsledky by byly, ale něáký světoborný ne pohnout alobalem a být vyčerpán že po zbytek dne se na nic nezmůžete mi nepřijde jako dostatečný výkon pro moje cíle, tak jsme toho nechal. celkově chci říct že z fyzikálního hlediska je telekineze, pyrokineze, geokineze atd atd možná. Vysvětluju to takhle. Mozek se skládá z neuronů, která vysílají elektrické impulsy v mozku do končetin jiné části mozku atd. No a každý vodič který je pod proudem jakkoliv velikým vyvolává kolem sebe elektromagnetické pole které ovlivňuje elektrony a spiny v jiných materiálech. Tedy když se člověk soustředí vyvolává větší koncentraci elektronů v mozku a tím i silnější elektromagnetické pole a když člověk dokáže usměrnit to pole směrem kterým chce tak dokáže manipulovat s lehkými předměty na určitou vzdálenost. takže Já si myslím že Telekineze je možná, ale že lidi neumí to pole posílit a usměrnit tak proto to nemá něáký výsledky.
Všechno co se dá Fyzikálně vysvětlit tomu se přikláním.

Janovi (Martin, 14. 01. 2011 23:39)

Tak si tam skoč na oběd!

Martinovi (Jan, 14. 01. 2011 13:05)

... a prej slušně vaří.

pro Saty (Martin, 07. 01. 2011 22:58)

Děkuji za hodnocení mého ,,výlevu". Jsem přesvědčen o tom, že
ač jsme anonymní, je na místě být slušný a zachovávat úctu ke svým virtuálním přátelům. Ne jak na jistých stránkách o konci světa v r. 2012, kde se scházejí psychopati tvrdící že měsíc je dutý a je v něm generátor. At' je tam třeba skladiště s ponožkama! To je mi jedno. Ale zkus jim něco říct!
Jsou taky stránky s vlkodlakama. No, ti jsou vážně na svěrací kazajku. S těmi si normální člověk psát nemůže!
A máš pravdu že s kamarádama se kterýma se v občanském životě setkáváme, si o jiné dimenzi nebo o duchařině popovídat jaksi nelze.
Za pár týdnů budu dost časově zaneprázdněn, psát nebudu tak často, ale budu se snažit aspon' občas o nějaký komentář...
 

pro Devadeva (Saty, 07. 01. 2011 21:00)

Bandy není dítě, je to zralý muž, jen jeho uvažování jede po jiný koleji. Souhasím s tím co píšeš o dimenzích.

Martinovi (Saty, 07. 01. 2011 20:55)

Omyl Martine, jsme virtuální přátelé a každý z nás je skutečný. Jistě že se nejmenuju Satanka, jsem Hanka a používám nick pro odlišení, protože je tu ještě další Hanka. Kdyby každý používal svoje jméno, tak by tu teď momentálně psali tři Martinové, naštěstí ti druzí dva používají nick. Určitě chápeš k jakejm situacím by docházelo. Proč chodí lidi na net? Umožňuje to komunikaci s lidmi, s kterými bysme se nikdy nesetkali a to nemyslím jen z Česka, ale i z jinejch států. Podívej se sám kolem sebe, kolik máš přátel a kamarádů, s kterejma můžeš na rovinu pokecat o všem co tě zajímá, třeba zrovna o tématu duchové. Počet je jistě dost omezenej. Komunikace na jedno téma se za čas vyčerpá, nebo se ani neodvážíš o tom mezi nimi mluvit. V mým okolí se zrovna moc nevyskytujou lidi, který by zajímalo, jak lidi vnímají víru, paralelní světy a celej vesmír. Proto jsem ráda, když se tu scházej lidi, se stejnejma otázkama a každej řekne, jak to vnímá on. Každej nově příchozí přinese jinej pohled a vlastní originalitu. Souhlasím s tebou co píšeš o anonymitě, pomáhá lidem překonat barieru a říct to, co by v realu neřekli, jen proto, aby si z nich ostatní nedělali legraci a aby příliš nevybočovali. Tady ta bariera není a o tom to je.
 

i bych verila (ratka, 07. 01. 2011 16:46)

ze vse se deje soucasne a to v okamihu TED. nemuzu to dokazat :o) akorat vnimam rozdil mezi zivym a nezivym.

reakce (devadeva, 07. 01. 2011 11:32)

Bandy je zrejme nejake dite, protoze neuvadi zadne argumenty, jen vykrikuje.
Slovo dimenze se pouziva i pro oblasti existence ("nase, jina dimenze"). I v nasi dimenzi/svete existuji ruzna prostredi odpovidajici zakladnim zivlum - zeme, voda, ohen, vzduch a eter. V sanskritu je pro dimenzi slovo "loka". Kazda se po fyzikalni strance lisi, ma ruzne druhy obyvatel a take cas v nich probiha ruzne rychle. Cim vyssi bytost, tim vetsi ma pristup do ruznych lok. Pred ocima obyvatel dane loky se muze objevovat a mizet a muze byt jimi tedy povazovana za "nadprirozenou". Existuji stale a obcasne mezidimenzionalni portaly, brany, pruchozi mista.
Staroindicke prameny popisuji i moderni koncept multiverza (nejspis byl odtamtud prevzat).
 

Pro Saty (Martin, 07. 01. 2011 00:52)

Víš, Saty, já se nějakým Bandym nenechám odradit. Ono je to všechno trochu jinak. Já si tady dopisuji s Váma všema - a jsem tady taky - a kdo vlastně jsme?
Jsme živí lidé, každý je připojen na net odněkud.
Ale ještě jedno tu je: jsme všichni svým způsobem imaginární, neskuteční, skrýváme se jeden před druhým.
Děláme to pro svoji bezpečnost? Bojíme se jeden druhého? Jsme ve skutečnosti jiní než se zde zdáme být? Co jsme vlastně zač?
Já osobně se doopravdy jmenuji Martin, ale podle toho mne nikdo nenajde. Co jsem dřív psal je pravda, ale nikdy bych sem nenapsal svoji skutečnou indentifikaci. Ani příjmení. Ty se také jistě nejmenuješ Satanka.
Všiml jsem si že mnozí lidé na netu ze sebe dělají to, čím zřejmě chtěli být - a nejsou. A ten únik z reality do ,,svého" světa podle svých představ jim
působí ulehčení. Nevidím v tom nic špatného, ale všichni zde jsme nic než fantom, vidina, neskutečno.
Anonymita nám dovoluje říct druhému co chceme, někteří jdou až za hranice jistých mezí.
Tak tedy milí duchové! Tvrd'ák duch Bandy je mi smpatickej tím že klade odpor. Já do tohoto povídání nedávám emoce, je to krácení chvíle, zajímavost, duchařina!
A jdu spát! je pozdě! Duchové...


 

pro Martina a Redhita (Saty, 06. 01. 2011 22:12)

 

Zdravím Martina a Redhita. Nedejte se Bandym odradit, je to tvrdý oříšek a asi právě kvůli té jeho tvrdé skořápce se od něj odrážejí nové informace. Patří ale k nám a k webu a jeho úkolem je zpochybnit co se zpochybnit dá a znejstit jistého člověka vědomostmi let minulých. Tak jako on se s nikým nemazlí, nemazlím se ani já s ním a snažím se ho utlouct (obrazně) argumentama. Doufám, že vám nebudou jeho kousavý poznámky vadit, mám ho docela ráda, i když je někdy na zabití. (doslova):-DDDD

Bandy (Saty, 06. 01. 2011 22:02)

Být tebou Bandy, podívala bych se na kvantovou fyziku z poslední doby. Kam se na tebe hrabou viď? Zameteš je jedním slovem - lháři. Měl by ses z toho temna vyhrabat už konečně. Jen kousek si přečti:
"Začal hon na čtvrtou dimenzi
Vědci předpokládají, že gravitace je oslabována únikem do dalších dimenzí. Teorii chtějí nyní ověřit experimentem. Chystají se potvrdit existenci skrytých prostorových dimenzí, plánují experimentálně dokázat kosmologický model, podle něhož je náš svět, vesmír, ponořen v ještě mohutnějším kosmu s jednou prostorovou dimenzí navíc - se čtvrtou dimenzí.
Nyní se podívejme na jiný experiment, který má ověřit předpovědi superstrunové/M-teorie o kterou se kosmologický model opíral. Půjde o experiment, kterým se vědci pokusí mimo jiné zjistit únik gravitace do dodatečných prostorových rozměrů.
Chystaný projekt má odhalit skryté prostorové rozměry a otestovat alternativní teorii gravitace. Nová studie publikovaná dvěma fyziky z Indie a Ukrajiny obsahuje recept, jak prověřit jedny z nejelegantnějších fyzikálních teorií.
Ať už superstrunová teorie, nebo ještě majestátnější M-teorie, v kterých fyzici splétají do jednoho konzistentního celku všechny fundamentální síly světa a vlastnosti hmoty, si žádají existenci více než tří známých rozměrů. Krom toho předpovídají, že gravitace — ta nejslabší fundamentální síla — není slabá „od přírody“, nýbrž že její „vetchost“ je způsobena jejím únikem právě do dodatečných prostorových rozměrů.
Dokazují svědectví lidí, že existuje i pátý rozměr, jak předpokládají vědci?
Je možné skočit do jiného vesmíru? Zážitky těch, kteří se v něm zřejmě nechtěně octli a opět se vrátili, přinášejí fascinující odhalení. Jak je možné, aby se člověk přenesl v nulovém čase stovky kilometrů daleko? Tyto na pohled šílené případy naznačují, že existuje ještě jiný, zcela odlišný svět, který existuje současně s tím naším. Dělíme se s ním o prostor a přece je oddělený neviditelnou, ale pevnou bariérou, která se z nevysvětlitelných důvodů občas prolomí? Můžeme do onoho světa vidět? Mohou jeho obyvatelé vidět nás? Lze do něj vstoupit? Jsou pohřešovaní lidé ti, kteří tam zůstali? A zjevení nejpodivnějších bytostí pozorovatelé ze světa za oponou?
Může se to stát i vám!
Na tomto místě, právě tam, kde teď sedíte, existuje možná úplně jiný svět. Je tu současně s tím naším, neobývá jiný prostor, a přece ho nevidíme. Paralelní svět. Myšlenka, která fascinuje příznivce vědeckofantastické literatury i samotné vědce. Jestliže neexistuje pevný prostor a jestliže prostor, čas i gravitace jsou jen rozličné tváře jediného, jak navrhuje Einstein, co je vlastně skutečné, co už se stalo a co se teprve odehraje? A kde se to děje? Podle Einsteinovy teorie relativity to není tak jasné. Co když vše existuje zároveň a my se stále díváme jen na některou část této věčné skutečnosti? Kvantoví fyzici, šílené případy z celého světa a zkušenosti lidí, kteří nikdy neměli úmysl podstoupit takové bláznivé dobrodružství a přece se jim to stalo, nám naznačují, že vstoupit do „jiného světa“ nemusí být nesmysl. Že je to možné a že se vám to může stát právě tehdy, když to nejméně čekáte."

 

pro Bandy (Martin, 06. 01. 2011 21:30)

Tvrdíš tedy že telekinéze neexistuje. Já nevím zda existuje. Mnoho jsem o tom slyšel, ale něčemu nezvyklému uvěřím až to uvidím na vlastní oči.
Duchové! Já je neviděl. Jsou lidé kteří tvrdí opak.
Kdybych v době před objevením elektřiny ukázal někomu
vodič pod napětím a řekl mu že ho to zabije když se toho dotkne, smál by se mi do té doby než by se toho dotknul. To že jsem něco nepoznal - to neznamená že to neexistuje. Jen tohle jsem chtěl říci...

Redhit (Bandy, 06. 01. 2011 01:39)

Jiná dimenze ? Víš co je dimenze ? Myslím tu nejinou. Rozměr je dimenze. Délka šířka, výška nebo hloubka. V případě že v reálném světě svými smysly rozlišíš jinou ,jsi ET. I když básníci mají mnohem širší prostor. Lháři ještě širší
 

Martin (Bandy, 06. 01. 2011 01:28)

Telekineze ? Poltrgeist ? A duchové ? Můžu tě ujistit, že pravdy je tam tolik jako o Červené Karkulce.Na google si najdi co je telekineze a co je poltrgeist ti řeknou třeťáci z cikánské základky

Martin (Bandy, 06. 01. 2011 01:27)

Telekineze ? Poltrgeist ? A duchové ? Můžu tě ujistit, že pravdy je tam tolik jako o Červené Karkulce.Na google si najdi co je telekineze a co je poltrgeist ti řeknou třeťáci z cikánské základky

Duchové (Redhit, 23. 12. 2010 22:01)

Já si myslím že můžou být, ale jak se tu píše v jiné dimenze která se prolíná s tou naší. Takže mám i dotaz pro kohokoliv kdo se duchy zabýval atd třeba i Saty(když teda píšeš tenhle článek XD)
Když se nám duchové můžou zjevit. můžeme cíti něáke pocity atd. tak světlo které se od nich odrazí tak přepíše svoji informaci atd tedy duchové nám poskytují informace. pocit to je taky změna jakákoliv změna v okolí buďto něáké vlny a záření můžeme brát jako informace, které nám duchové poskytují takže s eptátm. Můžu vyvolat ducha za účelem poznání nových vědomostí..Nemyslím o posmtrtném životě atd ale z toho co prožili. Např Vyvolám Einstaina a zeptám se ho na něco ohledně fyziky šlo by to?

???? (Martin, 18. 12. 2010 23:49)

A co telekinéze, nebo poltrgeist? Neviděl jsem to osobně, ale je všechno lež, co se o tom píše???...

stále myslím na pořekadlo,.. (fikus, 17. 12. 2010 18:48)

... řekli mi, že draci nejsou.
A potom mne zavedli k jejich slujím.

Martinovi (fikus, 17. 12. 2010 16:08)

duchové, duchařina jsou hloupost.
Neexistují.
Jenom někdy, po nocích mne vzpomínky vyvolají duchy.
Obrazy lidí, činů dávno zmizelých v čase.
Obrazy krajin, věcí.

komentář (Martin, 04. 12. 2010 15:41)

Kdybych měl jet na atrakci kde mne bude za mé peníze strašit, tak věřím že organizátoři použijí veškerou dostupnou techniku aby tam ,,strašilo" a to není naturální strašení!
Kdysi jsem měl chalupu na Vysočině, tam také nádherně straší! Ale mně se strašidla jaksi vyhýbají. Nevím proč.
Stále to mám jen z druhé ruky. Ale nerad bych si nějak ,,naběhnul."
Slyšel jsem že člověka může prý jakési temno, či koncentrované zlo, dokonce i zabít??! Nicméně, zatím nemám důvod k obavám...

Martinovi (Saty, 03. 12. 2010 09:05)

Joo, o tom městečku jsem taky četla, bylo to dost zajímavý. Škoda že jsi tu nebyl o nějaký ten měsíc dřív. Chodil sem jeden týpek a byl docela nešťastnej. Koupil si nějaký venkovský stavení a pak popisoval, co všechno se tam děje. Měl na to jako svědky svoje přátele. Nakonec se tam bál vůbec jezdit, tak to prodal. O dalším osudu toho stavení už nic nevím, přestal sem chodit. Když sem chodil, neměla jsem ještě kontakt na člověka, kterej by byl ochotnej mu pomoct a přijet za ním. Když přestal chodit, zakrátko jsem se s takovým člověkem zkontaktovala. Jako naschvál se minuli.

>Martin (devadeva, 03. 12. 2010 07:46)

Jo. Kdyz napises, odkud jsi, treba ti nekdo doporuci nejake misto pobliz, abys nemusel az do Statu.

Na Zapade se z provadeni lidi po mistech, kde strasi, stal byznys. Da se i prespat v takovychto hotelech, za mastnou cenu samozrejme. :) Divim se, ze k nam toto podnikani dosud nedorazilo, kdyz je Amerika nas vzor.

devadeva (Martin, 02. 12. 2010 23:02)

Co je celkem typické!?
Že straší ve staré barabizně? A ještě k tomu po spiritistech?
Četl jsem ,,Po stpách divokého západu" a tam
popisují jak nádherně straší v rozvalinách budov
starých hraničních městeček v USA, jel bych tam rád za osobním prožitkem, ale je to trochu z ruky...

reakce (devadeva, 01. 12. 2010 14:23)

Bandy: Je to tak. Skrze psychicke telo ovlivnujeme fyzicke telo, tak jako uzivatel pomoci software ridi cinnost hardware.

Martin: Celkem typicke.


 

Lidi, lidi lidi! (Martin, 30. 11. 2010 23:26)

 

Nedohadujme se o malichernosti, přes co se lze opálit! Pojd'me se radši bavit o duchařině: Noční
vrzání schodiště na půdu a nejrozličnější strašení! Jednou mi známý vyprávěl historku o lidech, kteří si koupili starý dřevěný domek a tam se děly věci! V noci jim prý třískaly v kuchyni pokličky na hrncích, na chodbičce za dveřmi se ozývaly kroky tak, že se děsně báli a nemohli spát.
Bylo to v Bystřici nad Olší, dole u řeky, kolem roku 1965.
Vyděšení majitelé se začali zajímat o to, kdo byli původní obyvatelé. A prý se zjistilo že to byli spiritisti a v domku pořádali celá léta své seance.
Jelikož lidi mají rádi senzace, možná že bylo něco přibarveno. Ale muselo se tam asi něco dít, byl tam prý pak i kněz u nich na návštěvě a modlili se o to aby to zmizelo. Co se pak dělo dál nevím, ten domek tam již dávno nestojí, ale pověst zůstala...

Bandy (ratka, 30. 11. 2010 15:18)

to nelze ale kdyz veri ze se prave intenzivne opaluje tak, tak se fakt opali. je to autosugesce. funguje to i u hypnozy natolik, ze ti naskacou popaleniny kdyz ti hypnotizer nasugeruje ze ten kousek dreva pali. (pokud jsi senzibil)
uplne stejne to funguje kdyz tomu uverim sama.
teda takhle si vysvetluju ze nekomu naskoci na hube opar jenom kdyz mu reknes ze z ty sklenice nekdo pil (a nepil z ni nikdo) to fyzicke se projevi skrzeva psychicke. ale to jsem psala i nekde jinde. jak si rikal ze nemam opakovat po jinych. ale tohle jsem fakt videla na vlastni oci. nevymyslim si.

Saty (Bandy, 30. 11. 2010 03:40)

Jsi děsná ženská. Za sklem se opravdu nelze opálit. Otázkou je, jak dalece je sklem hmota, kterou máš jako okénko v autě. Ale zas ti věřím, že ze své pozice můžeš některé situace zvládat vůlí
Cílem mého povídání je, aby vnučka nedostala špatnou známku z fyziky. Chodí sem číst taky.

Saty.. (mimiane, 26. 11. 2010 23:55)

Tenhle příklad, se mi líbí hrozně moc, navíc myslím, že je pravdivej. Taky zpětně přemýšlím o věcech, který jsou mi dneska záhadou..

pro devadeva (Saty, 25. 11. 2010 10:41)

Děkuji za hezký komentář, ztotožňuji se s tím co píšeš. Člověk se dá neuvěřitelně zmanipulovat všeobecnými vědeckými názory. Uvedu příklad, který se mi líbí: Bylo krásně, slunce svítilo a já jela do 40 km. vzdáleného místa. Okna jsem nechala zavřené, jen ventilačku, protože mám citlivé oči na průvan. Když jsem dojela do cíle a vystoupila z auta, zjistila jsem, že mám levou ruku opálenou. Já jsem totiž tenkrát nevěděla, že přes sklo se nelze opálit. Od té doby se mi to už nestalo, už vím, že to není možné.

Martinovi (Saty, 25. 11. 2010 10:29)

V televizi jsi slyšel, že někdo prahnul po větším image? Já jsem v televizi slyšela spoustu jinejch věcí, to ale neznamená, že jsou pravdou a že se jimi nechám ovlivnit. Mám tu pro tebe jeden odkaz, podívej se a přečti: http://www.novinky.cz/kultura/206912-stanislav-motl-zivot-je-dar-ktery-nesmim-promrhat.html

skepticismus (devadeva, 25. 11. 2010 09:05)

Martine, vychazis z predpokladu, ze duch je jen vyplod mozku pozorovatele a zaroven chces vlastni zkusenost. Zaprve, ziskat tuto zkusenost vyzaduje jiste usili. Sedet a cekat lze cely zivot a nic. Zadruhe, i kdybys vlastni zkusenost ziskal, stejne je mozne, ze si ji vylozis podle tohoto predpokladu/svetoveho nazoru (paradigmatu).
Skepticke paradigma je takove, ze si clovek vytvori nazor a odmita vse, co s nim neni v souladu. Kdyz je s tim osobne konfrontovan, strci hlavu do pisku. Proste _nechce_ videt.

Nazorny priklad je mezi 13:36-15:45 minutou dokumentu Fastwalkers na http://topdocumentaryfilms.com Dopravni letadlo se setkalo s UFO, mensi kolize, elektronika zmatena. Jeden z pilotu se sel podivat na cestujici, vsichni byli na jedne strane a pozorovali UFO. Zeptal se jednoho z nich, doktora-skeptika, ktereho znal: 'Videl jste to?' Doktor odpovedel charakteristicky:

'Ano, byl to letajici talir. Nedival jsem se na nej, v tyto veci neverim.'
 

Pro Saty (Martin, 23. 11. 2010 22:36)

Děkuji že jsi mi napsala to, co jsi napsala. Alespon' vím že s tímhle nejsem sám. Snad jednou oba dojdeme k tomu, čemu se v teologii říká - poznání.
Do jihlavského podzemí bych se rád podíval, ale ne se skupinou turistů s fot'ákem na břiše! A nevím zda to bude možné.
Vím z televize že Motl prahnul po reportáži která
mu zvýší jeho image, že tam snad i nějaký stín natočil atp., nevím však není-li to zmanipulované
ve prospěch jeho reportáže.
Vyfotit ,,ducha" snad ani nelze, nebot' jak jsem kdesi četl, vidina je jen ovlivnění mozku toho kdo to vidí, ve skutečnosti tam není nic, je to jen přelud, mámení, výtvor dojmu obrazu, vzniklého uvnitř mozku člověka.A věřil bych že může vzniknout
na podnět čehosi zvenčí, něčeho co je třeba v tom podzemí.
Ale jakýsi doopravdický duch, poskakující kolem...,
no, kdo neuvidí (nenatočí a nenafotí), neuvěří.
Zatím dobrou noc, Saty...

pro Martina (Saty, 23. 11. 2010 10:11)

Něco ti řeknu, zažila jsem třikrát něco, co jde sdělit druhému jen těžko a stejně není záruka, že to pochopí. Nevím jak dlouho čekáš na odpověď, nebo vysvětlení toho co jsi prožil. Můj první zážitek se stal když mi byly tři roky. To co jsem viděla, není možný, aby vidělo a chápalo dítě, který s ničím podobným nepřišlo do styku. To, co jsem tenkrát viděla a to co jsem dostala do rukou, se mi opět dostalo do rukou když mi bylo 16 let, nečekaně po rozhovoru a popisu události. Jako seriál na pokračování, trvalo 13 let, než byl díl druhý a myslím že musí být ještě díl třetí, závěrečný a vysvětlující. Takové věci nepřicházejí na základě přání, nebo touhy něco takového zažít. Přichází jako blesk z čistého nebe a pak s tím zážitkem a množstvím otázek zůstaneš sám. Knížku si sežeň a jestli toužíš po osobním prožitku, můžeš se do Jihlavského podzemí sám podívat.
 

Pro Saty (Martin, 22. 11. 2010 22:01)

Děkuji za reakci. Ano, jsem skeptik. Jen jednou v životě jsem zažil něco co si nedokážu vysvětlit,ale nikdy jsem to nikomu neřekl a neřeknu. Čekám zda se mi to někdy v životě potvrdí že se jednalo o paranormální jev,ale již čekám léta - a nikdy jsem již nic zvláštního nepozoroval. Tudíž se stal ze mne skeptik. Možná že si Tebou doporučenou knížku seženu a přečtu, preferuji však osobní prožitek.
Rád se účastním rozhovorů o podobných věcech,
rád čtu podobnou literaturu.
Jenže všední život jakkoli by byl pestrý - alespon' u mne postrádá jasný a hmatatelný zážitek jako je
telekinéze, zjevení, a podobné fenomény.
Není se tedy čemu divit že jsem jský jsem...


 

pro Martina (Saty, 23. 11. 2010 10:11)

 

Něco ti řeknu, zažila jsem třikrát něco, co jde sdělit druhému jen těžko a stejně není záruka, že to pochopí. Nevím jak dlouho čekáš na odpověď, nebo vysvětlení toho co jsi prožil. Můj první zážitek se stal když mi byly tři roky. To co jsem viděla, není možný, aby vidělo a chápalo dítě, který s ničím podobným nepřišlo do styku. To, co jsem tenkrát viděla a to co jsem dostala do rukou, se mi opět dostalo do rukou když mi bylo 16 let, nečekaně po rozhovoru a popisu události. Jako seriál na pokračování, trvalo 13 let, než byl díl druhý a myslím že musí být ještě díl třetí, závěrečný a vysvětlující. Takové věci nepřicházejí na základě přání, nebo touhy něco takového zažít. Přichází jako blesk z čistého nebe a pak s tím zážitkem a množstvím otázek zůstaneš sám. Knížku si sežeň a jestli toužíš po osobním prožitku, můžeš se do Jihlavského podzemí sám podívat.
 

Pro Saty (Martin, 22. 11. 2010 22:01)

Děkuji za reakci. Ano, jsem skeptik. Jen jednou v životě jsem zažil něco co si nedokážu vysvětlit,ale nikdy jsem to nikomu neřekl a neřeknu. Čekám zda se mi to někdy v životě potvrdí že se jednalo o paranormální jev,ale již čekám léta - a nikdy jsem již nic zvláštního nepozoroval. Tudíž se stal ze mne skeptik. Možná že si Tebou doporučenou knížku seženu a přečtu, preferuji však osobní prožitek.
Rád se účastním rozhovorů o podobných věcech,
rád čtu podobnou literaturu.
Jenže všední život jakkoli by byl pestrý - alespon' u mne postrádá jasný a hmatatelný zážitek jako je
telekinéze, zjevení, a podobné fenomény.
Není se tedy čemu divit že jsem jský jsem...

pro Martina (Saty, 21. 11. 2010 21:43)

Nemýlíš se, fotomontáže jsou dost průhledný, je to tu jen k navázání atmosféry. Jestli ale pochybuješ a myslíš si, že něco podobného neexistuje, tak si kup knížku od Stanislava Motla "Strážce brány" a myslím, že tě to dost naviklá.

Co si myslím (Martin, 21. 11. 2010 00:38)

Vážení! Podle mne je prakticky všechno na těch fotkách jen fotomontáž, podvrh a podfuk!
Až nějakého ,,ducha" uvidím na vlastní oči a to důkladně, ne že se mi tam snad něco mihne, tak potom začnu věřit na duchy! Duch by mne nikterak nevyděsil, dnes máme jiná strašidla, jako je npř.: napadení, nehoda, exekutor, rakovina...
Ale fotky jsou to hezké, rád se podívám, rád si o tom i popovídám, avšak kdesi hluboko v sobě se nemohu ubránit skepsi...

pro Lukáše (Saty, 18. 11. 2010 14:20)

Pamatuji Lukáši, pracuješ s lidmi a když oni trpí, trpíš s nimi. Můžeš popsat svoje pocity a tušení? Neberu to na lehkou váhu, popiš to prosím.

Pro Saty (Lukáš, 18. 11. 2010 13:31)

Ahoj, pamatuješ na mě? Měl jsem tu přehnanou empatii. Saty, já vím, že mě to neuvěříš, ale něco se blíží,vím to!!!!

fiku (ratka, 09. 11. 2010 12:36)

ja ti tvuj pohled preju. vlastne jsem rada ze citim i neco navic. vazim si toho.

geniální myšlenka Ratko (fikus, 09. 11. 2010 02:18)

že si s sebou na ,, onen,, svět nic nevezmeš už vědí vykradači hrobů od nepaměti,....:-)

ach ženy,... (fikus, 09. 11. 2010 02:16)

máte na to samozřejmě svůj odvěky věků mystický pohled. To je dobře, je to Vaše přirozenost.
Několikrát jsem se přesvědčil, že pro mne osobně není nic takového, jako poslední cesta, rozžehnání se se životem a tedy: připravit se na odchod. Zvláštní nasládlý pach mrtvého masa,...no to je pro tu kryptu na Kapucínáku? Snad ne, ledaže by tam někoho čerstvě zabili anebo vytekla lednička s mrtvým králíkem,...:-)
Jednu chvíli jsem žil, další chvíli jsem byl skoro mrtvej a další chvíli jsem zase žil, takže se v tom nepihnám. Žiju a co je důležitější? Pohled na kosti a lebky dávno zemřelých se mnou nic nedělá, snad jen pozastavení nad myšlenkou, že jsme někým a něčím pouze za života a potom je to jedno.
Nerouhám se, jen chci říci, že mne nebude nijak zvlášt s... když natáhnu ráfky. Co jsem potřeboval o životě vědět, jsem se dozvěděl a od nedávna si vážím každého dne navíc. Bez mystiky, racionální pohled na příčinu a důsledek.

u kapucinu (ratka, 08. 11. 2010 21:28)

jsou mumie. nic morbidniho. spise k zamysleni. ze jak na svet prijdes tak i z nej odchazis. nic si sebou neberes.

pro Mimi a Ratku (Saty, 08. 11. 2010 20:23)

Mimi, my máme vůbec na hodně věcí stejnej pohled a i vnímání jak koukám. To jak jsi napsala, že vnímáš ty lidi na místech, kde jste spolu pobývali a kde vám bylo dobře, mě v tom jen utvrdilo, přesně takové je to i u mne.

Radko, v žádném případě jsem nemyslela jiný vesmír. Astrální bytosti jsou tu přece s námi, tou druhou stranou jsem myslela zeď, která dělí ty dva světy.
V Kapucínské kryptě jsem nebyla, ale v Kostnici v Sedlci u Kutné hory. Takový myšlenky jako tebe mě vůbec ale nenapadaly, já spíš přemýšlela, že ten mnich, nebo kněz, teď už nevím, kterej vařil lidský kosti aby z nich pak vyzdobil kapli, musel bejt asi trochu ujetej, protože normální člověk by asi na to neměl. Mě se to zdálo bejt morbidní. Místo aby ty ostatky zůstaly pohřbené, staly se z nich lustry, lampičky a dekorace kaple. Nevím, každej to bere jinak, hodně lidem se to zase líbí.

ratce (mimiane, 08. 11. 2010 20:14)


Hm, to by se dalo, jen znát ten pravý čas,viď ;-) málokomu se to povede, někdo už ani nestačí zereagovat, že bylo hezký odpoledne. Ale bezesrandy... s plným vědomím, by se mě stejně nechtělo.

vztah k smrti (ratka, 08. 11. 2010 17:38)

pro me bylo vzdycky dulezite najit cestu k smrti. nejen k vlastni. nybrz k smrti a ke konecnosti zivota obecne. vcas se rozzehnat s zivotem, uzavrit vse otevrene, dokoncit vse nedokoncene. Pripravit se na posledni cestu a s plnym vedomim odejit.

mrtvi (ratka, 08. 11. 2010 17:36)

ja mela ke hrbitovum vzdycky pohodovy vztah. nebala jsem se nikdy, spise citim klid a pohodu.
to co me ale dost vzalo byla Kapucinska krypta v Brne. Urcite vetsina z vas tam byla. Mrtvi lide at knezi nebo kralove jen tak ulozeni na zemi, castecne rozlozeni. pytle kosti a lebek. nabadava a moudra slova k zivym. ze takhle skonci vsichni.
zvlastni nasladly pach mrtveho masa.
reknu VAm ze jsme tam byla dost dlouho. precetla jsem si moudra, zamyslala jsem se nad svym zivotem, prohlidla si mrtve, precetla neco o jejich zivote, predstavila si jak zili a co delali a pak vysla ven. A zhluboka se nadechla.
Dycham, ziju. Az prestanu dychat tak se necham spalit.

Saty (mimiane, 08. 11. 2010 17:11)

Mám to tak nějak podobně Saty, na hřbitov jdu asi třikrát za rok, položím květiny, zapálím svíčku, nic necítím, jen se snažím být odtamtud co nejdřív pryč. Zato třeba v lese, kam jsme spolu chodívali, přijdu na určitá místa, kde ho vidím, cítím i slyším, jakoby to bylo včera. Stejně tak , to mám i s těmi ostatními, co šli napřed. Vždycky nějaký to místečko, vzpomínka, doma pak zapálená svíčka, mě dotyčnýho přiblíží, mnohem víc, než na tom hřbitově. Připadá mi, jakoby se ty duše pohybovaly v místech, které jsme společně milovali. Kdo ví, co je ta druhá strana... ;-)
 

bojím bojím,.. (fikus, 08. 11. 2010 15:02)

každou noc se mi jich sejde pod peřinou,....nemůžu to s nimi už vydržet,....:-)

SAty (ratka, 08. 11. 2010 14:35)

myslis ze je druha strana? ja si myslim ze je porad vsecko tady. akorat ted vnimame nejak jelikoz bezime v urcitych zakonec (cas a prostor), myslis ze to jinde je skutecne jinde. jakoze jiny vesmir?

Klaudii (Saty, 08. 11. 2010 09:58)

Mě nikdy jaksi hřbitovy nepřitahovaly, začala jsem tam chodit až za tátou. Nevím jestli mě pochopíš, ale stojím tam, dívám se na desku a fotografii, ale jeho přítomnost tam necítím. Pro mne hrob znamená jen pietní místo, připomínka že byl mezi námi. Vím, že je jinde, někde tam na druhé straně.


 

Saty (2klaudie, 07. 11. 2010 22:37)

 

na hřbitově mám vždycky blbý pocit... takové divné mrazení, pocit, že mě někdo pozoruje... fakt tam jdu jen kdyžmusím a ještě se tam zdržuji jen na nezbytnou dobu. Prostě se tam necítím dobře. Docela mě stačila návštěva hřbitovů nyní o dušičkách... mnohem raději si vzpomenu na babičku a dědu, jaké to snimi bylo doma při pohledu na fotku, nebo jen tak se mě jejich podoba vybaví při nějaké situaci nebo vyprávění. Zvláštní je, že se mě vybavuje jeden známý, který umřel mladý, sice byl nemocný, ale ne smrtelně, to bylo nečekané.
Jo a takový divný pocit mám i když jdu kolem těch hřbitovů... musím říct, že tam nechodím... nemusím kolem nich :-)).

Klaudii (Saty, 07. 11. 2010 21:58)

To máš teda hodně zajímavé okolí. Já moc návštěvy hřbitova nevyhledávám. Necítím tam přítomnost duší zemřelých. Myslím si, že i když jsou tam jejich ostatky, tak jsou v astrálu a nikoliv tam.

Vzkaz pro Mistra (Saty, 07. 11. 2010 21:52)

Pokud máš ještě problémy, ozvi se!!

Ratce (Saty, 07. 11. 2010 21:47)

Tobě by se nelíbily noční sousedská posedění na hřbitovní zdi, nebo návštěvy opuštěných a někdy i obydlených stavení? Víš jak musí být krásnej pocit, lehounce se vznášet v mlze na louce, nebo křižovatce cest? Asi se budu snažit k tomu dopracovat. Není nutné se vytočit a někoho zamordovat i když to je bezpečná cesta k nesmrtelnosti. Stačí vytočit (to mi jde skvěle)někoho jiného tak, aby mi přidusil kyslík a mám to v kapse. Budu nad tím hodně přemýšlet.:-D

duchové (2klaudie, 07. 11. 2010 07:51)

Když si tak přemýšlím o duchách... tak tady u mne mám dva funkční hřbitovy na dohled, přímo po silnici, bez jakékoliv překážky... to vypadá dost slibně, co?

duchové (2Klaudie, 07. 11. 2010 07:49)

ještě k tomu mému odkazu.... je to odkaz na článek a v něm je odkaz ještě dál... Ale Machov je kousek od té kapličky co ji vypálili v létě.
To co se děje v tom Machově je pro naprostou většinu lidí nepochopitelné a navíc je to psáno v Deníku, což není zrovna typický bulvár, takže je hodně lidí, hlavně tady z regionu, kteří fakt nevědí co si myslet. Navíc nějaké to zjevení by se určitě našlo i jinde.
Ale musím připomenout. policko jako takové je už vlastně oblast pískovcových skal, celá tahle oblast za Hronovem je oblastí tenktonického zlomu, v Náchodě i sousední polské Kudowe vyvěrá množství minerálních pramenů. Na policku a broumovsku tedy v místě pískovcových skal je vleké množství podzemních jezer s velmi kvalitní pitnou vodou, často tu jsou pozorována i seizmology změřena chvění země. Jo a víještě zajímavost... taky na policko spadl meteorit a našel se zachovalý, takže posloužil vědcům jako studijní materiál, nyní je v muzeu.

Saty (ratka, 05. 11. 2010 23:09)

je. na takove veci verim. ale nechtela bych tak dopadnout. aby me neco vytocilo natolik abych tady pobihala na veky veku :o/

Ratce (Saty, 05. 11. 2010 23:01)

A to já bych zase to strašidlo brala, moc ve vzhledu by se nezměnilo a já bych aspoň věděla, co je tu novýho a si piš, že bych si na některejch lidech zgustla.:DDD Dívala jsi se na ten odkaz od Klaudie? To je síla.

SAty (ratka, 05. 11. 2010 22:57)

treba se casem prokaze, ze nekteri lide kteri umreli v extremnim emocionalnim stavu se nedokazali osvobodit a fakt se tady furt motaji jako stiny - strasidla.
treba se ta energie bude dat zmerit.
ja sama pro sebe doufam, ze se po smrti dostanu nekam jinam :o)) ze tady nebudu delat strasidlo.
rikala mi kamaradka, ktera se zabyva temito fenomeny ze je velmi dulezite se behem zivota zbavit strachu abychom mohli umirat v klidu. Pak mame temer jistotu ze tady strasit nebudeme.

pro Klaudii (Saty, 05. 11. 2010 10:54)

Dík za odkaz Kaludie, přečetla jsem si to. Jsem ráda, že už se lidi opravdu o tenhle problém zajímají a doufám, že se nakonec prokáže, že astrální bytosti existují.

pro MImi (Saty, 05. 11. 2010 10:46)

Nic není náhoda Mimi. To co popisuješ je skoro hororový. Já doufám, že operace tvého bratra dobře dopadne, budem na něj všichni myslet.

duchové (2klaudie, 04. 11. 2010 21:39)

http://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/fotogalerie-v-dome-mu-strasili-duchove20101104.html
Fakt zvláštní.

mimi (ratka, 04. 11. 2010 20:27)

preji tvemu brachovi at mu vse dobre dopadne.

šepot (roni, 04. 11. 2010 19:26)

Mě pro změnu pravidelně někdo volá. Myslela jsem si, že mé děti, ale ty by mě nevolali Veroniko!. Moje matka mě říká Verčo a manžel mamino. A navíc to bylo jako , když se nad Vámi někdo nahne a přímo do ucha vysloví to jméno jasně a zřetelně...žádné emoce a žádný cit. Porstě nic. KOuknu kolem sebe a nic a jdu znova spát. A pak podruhý a to jsem se už posadila v posteli. Rozespala jsem se otočila potřetí. A to mě už vytahlo z lůžka a šla jsem do obýváku. Nevím proč každý popisuje setkaní s duchem jako mrazivou věc, kdy jeden má pocit, že se kolem ně ochladilo. Nic takového. Ticho ale ohlušující ticho. Žádný chlad. A jen v periferním viděním vidím pohyb tak se za tím otáčím. POdotýkám, že jsem si natloukla, když se mě zatočila hlava. No a plus, když vídám ty vojáky v uniformách tak mi taky není zima a neni chlad a či něco podobnýho. Proto si myslím, že asi si to namlouvám nebo je to má bujná fantazie nevím. Co se týka věci nalezene uplně jinde než ste je daly j eklasika. Já to přičítám své latentní tetanií.

malinký dodatek k 27. 10. 2010 02:42) (mimiane, 03. 11. 2010 13:48)

I když jsem tenhle příspěvek psala v noci spíše s humorem, ráno zvonil telefon a já se dozvěděla, že mýho bráchu v noci odvezla záchranka....Leží na IKEMu v Praze a čeká ho moc těžká operace.
A tak si myslím, že věci se opravdu nedějí jen tak.

 

pro Bennera a Grespo (Saty, 01. 11. 2010 09:41)

Oba příběhy jsou zajímavé. Velká škoda Grespo, že se ty fotky ztratily. Kdybys je měl, ta by se daly k posouzení odborníkovi, který spolupracuje s webem a ten by po vyloučení chyb při focení, mohl potvrdit, že jde o nevysvětlitelný jev. Od té doby se ti už nic zvláštního nestalo? To co popisuješ je velmi častý a přesto záhadný jev. Je dost míst plných neznámé negativní energie, která se podobně projevuje. Zkus si přečást knihu "Strážce brány" od pana Motla, byvalého redaktora pořadu "Na vlastní oči". Pojednává o Jihlavském podzemí a budeš překvapen informacemi, které se tam dozvíš. Je tam popsáno vše, i to, co se neodvážili v televizi uveřejnit.

Socha za městem (Benner, 31. 10. 2010 11:14)

Když jsem byl malý tak jsem hodně utíkal když jsme byli venku.Babička mi tenkrát vyprávěla že za městem je socha a tam straší.Ta socha tam opravdu je je za polem u lesa nevím koho je ale vždycky tam je nepořádek.Jednou jsem byl venku před barákem a kamarád mi vykládal že jak byly u té sochy tak jim začaly blbnout mobily a měli špatný pocit tak raději vypadly.Mě to nedalo a chtěl jsem se tam jít podívat.Vzal jsem svého psa zlatého retrívra a kamaráda.Cestou jsme měli puštěné malé rádio a poslouchali impuls.Socha byla uprostřed pole na kopci.Z jedné strany byl výhled na hlavní cestu a jinak les.Dole odkud jsme přišly byl malý les za námi byl les a i napravo byl les prostě ze tří stran les jen z jedné bylo vidět na silnici.Byly jsme tam patnáct minut a všude byl bordel.Malé ohniště uprostřed a jinak pet láhve sáčky atd.Po patnácti minutách se začal pes chovat divně.Pořád štěkal a běhal do kolečka v rádiu byl šum až se ozvalo skřípání a museli jsme ho vypnout.Zvedl se vítr a začalo pršet. Ihned jsme od tama vypadly a běželi domů.Pes přestal štěkat až když jsme opustily pole.Jakmile jsme zase zapli rádio bylo v pořádku. Podle mě to místo je divné něco se tam děje.Je to asi půl kilometrů od města a všude les a pole.

Dědeček (Crespo, 31. 10. 2010 11:02)

Asi před rokem se mi stala divná příhoda.Můj jediný děda před dvěma lety zemřel.Byl jsem z toho velice smutný protože jsem ho měl hodně rád ale od té doby co se mi to stalo už zase tak smutný nejsem.
Byly prázdniny a já s dvěma kamarády se jel projet na kolech kolem řeky až na vyhaslou starou sopku Hončovou hůrku.Chvíli jsme tam jen tak seděli a bavily se.Měl jsem tenkrát jeden den starý mobil a tak jsem si řekl že si nafotím krajinu.Sešli jsme o kousek níže a já fotil.Potom jsem si vyfotil i oblohu a na jedné fotce se mi něco nezdálo.Jakoby tam něco bylo.Přehodil jsem to v mobilu do negativu a objevil jsem tvář.Nevím jestli to byla tvář ani komu patřila ale připomínala mi mého dědu.Nebyl jsem sám kdo to viděl i kamarádi mi to potvrdily že tam něco je něco jako tvář.No nedalo mi to spát a s mým nejlepším kamarádem jsme to u mě doma hodily do PC a vytiskly v negativu i normálně.Porovnávali jsme to ale bylo už pozdě tak kamarád odešel.Já dal vytisklé fotky do šuplíku ve stolu a šel jsem se najíst umýt a spát.Moje matka šla do hospody za kamarádkami a já zůstal se psem sám doma.Asi v jednu ráno mě probudil štěkot psa u mé postele.Díval se na okno a pořád štěkal.Nemohl jsem ho uklidnit tak jsem ho trochu propleskal a strčil jsem ho k nohám pod peřinu.Ráno jsem se probral a šel si vyčistit zuby.Matka byla asi dost opilá protože spala v šatech a nic si nepamatovala.No chtěl jsem se podívat ještě jednou na ty fotky které jsme předchozí den vytiskly ale v šuplíku nebyly.Nebyly nikde v bytě.Hledal jsem je dva dny ale byly prostě pryč.Ani v koši prostě nikde.Napadlo mě že by je pes sežral ale nemohl to být on protože šuplík byl zavřený.Matka si nic nepamatovala.Dodnes jsem ty fotky nenašel, mobil mi po týdnu asi zkratoval či co protože paměťovka byla spálená nevím jak si to vysvětlit ale je to divné nebo snad ne ?

Nevím čím to...... (mimiane, 27. 10. 2010 02:42)

Nevím, teda, jestli to má s duchama co společnýho, ale dnešek byl fakt divnej. Odpoledne zvonil telefon, nikdo na příjmu, ani číslo v telefonu.Pak mobil, to samé.Před půlnocí sednu k počítači, naleju druhou sklenku vína, nějak blbě postavím skleničku, je pod ní tužka a převrhne se. Víno se pomalu rozlévá pod klávesnici, pod monitor.Postavím sklenku se zbytkem, na komodu na chodbě a jdu do koupelny pro houbu a hadřík. Tam leží na zemi ručník s háčkem, co visel roky, (tedy ten háček) umeju ten bordel na stole a vracím se pro sklenku. Leží na štorc a zbytek vína na komodě, nechápu... Uklidím a doleju...nejsem opilá, nebojte, nebývám....
Vracím se k počítači.
Ozve se rána a ze zdi padá provazová chrastící ryba, na který si kočičáci brousí drábky, aniž by byli, vůbec v její blízkosti.
Zkouším postavit sklenku na tužku, ale ať se snažím sebevíc, drží a má perfektní stabilitu, tudíž nechápu,
nechápu taky, proč se mi převrátila svíčka, asi dvacet pět centimetrů vysoká, který jsem se možná jen dotkla, snad deci vosku, na stole i klávesnici,........ než jsem stačila, tenhle bordel zmírnit, mám jí tam znovu,vosk mi zalil klávesy na trvalo, celou pravou stranu, zítra asi koupím jinou, jen nechápu, ani jsem se jí nedotkla, navíc stojí na talířku, úplně přilepená, takže zvrhnout jí, je skoro nemožný.....Kašlu na to, jdu spát, doufám, že se mnou nespadne postel........
 


 

FAQ (devadeva, 21. 10. 2010 17:10)

 

http://veda.harekrsna.cz/encyklopedie/duchove_FAQ.htm

pro Luciuse (Saty, 13. 09. 2010 23:21)

Je to moc zajímavý příběh Luciusi. Víš, stávají se občas divný věci a nedají se rozumně vysvětlit, natož někomu říct. Každý druhý by tě odbyl, že jsi měl halucinace a přitom to může být úplně jinak. Hodně záleží na člověku, na tom jak je vnímavý. Jsou lidé, (většina)kteří se s něčím takovým nesetkají celý život, jsou ale lidé, kteří ucítí dotek neznáma. To jsou třeba lidé kteří slouží jako média, nebo lidé, kterým se zjeví něco podobného jako tobě. Možná je to třeba i varování, tak dej prosím na silnici pozor. Jestli tě potká opět něco neobyčejného, nezapomeň nám to napsat.

Mnoho zajímavého... (Lucius, 12. 09. 2010 01:37)

Zdravím Tě,Saty i všechny ostatní.Mám jednu takovou zvláštní zkušenost,nevím jestli to byl "jen" nějaký přelud,ale já jsem "to" viděl celkem hodně zřetelně a ještě dnes po mě jde husina,když o tom píšu.Kdysi jsem jel se svým kamionem v Košicích a u zákazníka,u kterého jsem skládal materiál,jsem vyslech zprávu o tom,že 2 dny zpět na jedné z křižovatek,byla velká nehoda,s 1 mrtvým člověkem,kterého údajně oživovali a taky se jim to povedlo,nicméně ale prý se "probral" na krátkou chvíli,kdy vnímal co se kolem děje,prý si dokonce uvědomil i samotnou nehodu a komunikoval se záchranáři,nicméně pak ve velkých bolestech kdy strašně křičel bolestí a strachem,nakonec umřel...Když jsem odjížděl z firmy,tak jsem na to ani nemyslel,měl jsem svých starostí dost...než jsem dojel na inkriminovanou křižovatku...Odbočoval jsem vlevo na hlavní a když jsem míjel místo nehody,kde,mimochodem,ještě byla jeho krev na silnici,jsem uviděl v zrcadle postavu muže se zkrvavenou tváří a něco říkal,to jsem ale neslyšel...Byl v tom zrcadle jako by stál na kole a díval se přímo na mě.Měl jsem z toho,ani ne šok,ale takový strašně divný,řekl bych až pocit strachu...Po odbočení,kdy jsem se úlekem málem nevešl na silnici "přízrak" zmizel a i když jsem přes tu křižovatku jel poté několikrát,už se to neopakovalo...Špatný pocit z toho mám dodnes...Velmi špatný...Pro Vás,Váš Lucius...

pro Mistra (Saty, 24. 08. 2010 08:47)

Prosím, nech mi tu meilovou adresu, nebo mi napiš na 1Satanka@seznam.cz, abysme se mohli domluvit. Snažím se ti pomoct, tak mě nenech dlouho čekat ju??

pro Mistra (Saty, 30. 07. 2010 15:17)

Ahojky Mistře, známe se víc jak rok, hodně jsi nám toho o tom tvém domě napsal a nic pěkného to nebylo. Možná jsou tam opravdu nějaké negativní síly. Zkusím páky a možná se podaří sehnat někoho zkušeného, koho by historie i současné dění ve tvém domě zajímala natolik, že by se na to šel podívat. Ty ses odstěhoval a dům je teď prázdnej?

musel jsem se odstěhovat z domu (Mistr, 30. 07. 2010 11:56)

nejdřív jsem si myslel,že ty "bytosti" straší moje známé a kamarády jen tak aby třeba nechodili po usedlosti když jsem třeba jel na nákup.Necelé 2roky jsem zval známé ke mě na párty,cca přes 20lidí vidělo a slyšelo u mě mnoho zajímavého..poslední čas jsem zjistil,že to,co se mnou komunikuje,nebude mojím spojencem,nevím,protože to,co se dělo v posledních časech když jsem tam byl/vždy s někým,sám bych to tam už raději nikdy nedal/,to se nedalo rozumem nijak vysvětlit,to se musí vidět,slyšet a zažít..pokud někdo máte opravdový zájem pomoci porozumět paranormálním jevům ke kterým u mě dochází,nebo máte někoho s dobrou technikou,můžeme se pokusit je tam kontaktovat,zcela vážně.Dům má neskutečnou minulost a to,jak jsem se k němu dostal,jak jsem postupně zjišťoval ponurou,tragickou minulost,sousedé-jak nechápali,jak jsem mohl to či ono vědět,to mě utvrzuje,že TAM se něco děje a dít bude,dokud se něco neudělá.

2Klaudie (pevasa, 29. 07. 2010 08:09)

S tím vším je nutné souhlasit. Nedávno byl v telce pořad ze Slovenska, jak dvě dívky vídaly léta P.M. v osamělé chatě. Dnes tam jezdí zájezdy i z ciziny. Teď už jsou dívky dospělé a jedna si viděním není tak jistá, ale druhá ho hájí zuby nehty. Proto ten pořad v telce. Netvrdím, že nic neviděly, ale jak mohou určit kdo to byl? Tvrdí, že z toho vyzařovalo dobro. Ale to nemůža být nic jiného dobrého? Študovaní lidé se k takovým viděním staví odmítavě.Řekli jim to ve škole, že nic takového není. Tak proč po tom pátrat. Ale kolik tvrzení učených lidí už se ukázalo jako nesmysl? Nezbývá než bádat sami....

pevasa (2Klaudie, 28. 07. 2010 13:05)

Ano jistě, duchové zvyšují návštěvnost daného místa... ale zrovna ta Suchdolská kaple tohle nepotřebovala, byla součástí známé křížové cesty, v turisty vyhledávané krajině skalních útvarů. Jestl tam zjevení bylo, nebo ne, těžko říct. Byla jsem tam mockrát i na jiných místech v okolí, kde jsou také zjevení, duchové s i strašidla a tajemnými příběhy se to tady jen hemží....Já jako místní vím svoje, ale mnoho mých přátel netuše nic má v některých tech místech divné pocity. Ano je tu i reálné vysvětlení... oblast je v místě tektonického zlomu, zažila jsem už několikrát mírné zachvění, které je skutečně přístroji zaznamenané a oficálně pravdivé. Vyvěrají tady minerální vody a jsou tu rozsáhlá podzemní jezera s velmi kvalitní pitnou vodou. Dokonce i nedaleko jsou uhelné doly... Takže to bude to tajmené co citlivější jedinci budou cítit. TOhle věda dovede racionálně vysvětlit, ale je to opravdu všechno, opravdu není něco, co nedokáže věda změřit, popsat, vytvořit vzorec??? Co pracuje na nám neznámém principu? Něco co neumíme zachytit vědecky, jen občas za určitých podmínek to někdo zahlédne?

Satynko, (pevasa, 27. 07. 2010 20:33)

o Motla a jeho práci jsem se zajímal(myslím, že je to on). Mám podobné zkušenosti ...

pro Pevasu (Saty, 27. 07. 2010 19:24)

Ahojky Petře, trefa do černého. Před třemi dny mi poslal neznámý človíček úryvek z nové knihy Stanislava Motla "Strážce brány", příběhy plné záhad.
Jen ten krátký úryvek naznačuje, že to bude hodně zajímavé čtení. Zmiňuješ, že s nástupem digitálních fotoaparátů ubylo "duchů". Souhlas, ubylo fotek na kterých byl kaz. Co ale říct na to, když se "duchové" objeví i zde a dokonce v záznamech časosběrné kamery, kterou točil S. Motl a jeho štáb? Dám ti sem krátký úryvek:

Jsou skutečně věci mezi nebem a zemí. Není pravda to, že neexistují věci, které si neohmatáte. A třetí premisa je, že jsou věci, které je třeba vnímat s pokorou, nepřeceňovat je, ale zároveň se jim nevysmívat!!!

Knihu jsem si objednala a čekám, že mi zítra, nebo pozítří přijde, pak povím víc.

Duchové (pevasa, 27. 07. 2010 17:54)

existují. Ale jestli jsou to duše zemřelých nebo co to je, těžko říci. Nevěřím ale že by se dali vyfotit. s digitální fotografií nastal konec focených duchů. Tam totiž není záběr ovlivněn médiem, zpracováním... V "duchy" věřím a mám s nimi, jak jsem už kdysi psal u sebe, vlastní zkušenosti. Je to ten typ 12. odspodu na této stránce. Zahalená postava bez obličeje. To jsou ty různé Panny Marie, o kterých věřící šíří pohádky a které nemají s P M nic společného. Proto jsem nikdy o svém pozorování neudal přesně místo, protože nechci vyvolávat fanatické projevy. Že "duch" existuje v určitém místě mně potvrdila synova přítelkyně, která ho viděla na stejném místě jako já před cca 12 léty. Nikdy jsme se o mém pozorování nebavili ani o duchařské tématice a přes to přišla domů vyjevená a bez rozmyšlení ukázala na ten "typ 12", stejný jako jsem tam viděl já...
Mnoho "vidění", asi většina, je ale falešná. Jsou v tom různé snahy o zviditelnění, zvýšení návštěvnosti kostelů a pod. Tak mi připadá i to Suchodolské zjevení... Je nutné k tomuto fenomenu přistupovat asi jako k UFO. Je to cosi neznámé, neurčené. Nechť mne "vědci" odsoudí, ale oni nejsou všeznající. A jaká je to věda, když odmítá zkoumání těchto fenomenů...

Suchodoslké zjevení (2klaudie, 21. 07. 2010 23:58)

Oficiální zpráva o Suchodolském zjevení je zde http://www.suchydul.cz/aktuality.php?aktualita=60, o požáru kapličky a o tajuplném zjevení píše i Deník (Náchodský deník). Je to něco, co si lidé už několik generací neumí vysvětlit a všichni očekávají jaké bude pokračování.

pro Ludviga (Saty, 01. 06. 2010 00:05)

Jsou situace, které si nedokážeme vysvětlit. Jsou to jen doteky a jsou skutečné. V té smutné chvíli odchodu tvojí maminky jsi zažil něco, co by ti mělo zmírnit smutek. Maminka, ti projevila lásku a přišla se s tebou rozloučit a ať je kdekoliv, tak ji s tebou pořád pojí neviditelná nit. Ona ví, že nezapomínáš, ví že jsi velký a ví, že jsi dobrý. Hezký příběh, děkuji ti.

ZÁHADA (petra, 31. 05. 2010 17:17)

páni!!!jsou to opravdu záhady,nemám slov!

mama (ludvig, 31. 05. 2010 13:48)

som najmladší z rodiny a mama nás opustila skoro/viem bol som už dospelý,ale na smrť je vždy akosi skoro keď odchádza mama/.Kóma...počkala na nás/súrodencov/ na bielom lôžku a v kruhu najbližších vydýchla naposledy. Nemocničné svetlo nám dalo zbohom tak ako mame a my po rokoch odlúčenia a občasných stretnutí sme si tentoraz nemali čo povedať.šli sme k sestre tá bývala najbližšie/aspoň teda v tom istom štáte/, otvorili víno a spomínali do noci...na detstvo..odchod z domu..a keď nám to konečne došlo na mamu...poľahali sme si každý kde sa dalo a skúšali zaspať.Nedokázal som spať ostatní už odfukovali brat chrápal a ja som sa snažil na bruchu/vždy tak zaspávam/nájsť ideálnu polohu na spánok.Vtedy sa prišla rozlúčiť..bol to závan chladu cítil som pohladenie vlasov a meno/nebol to hlas/...moje meno tak ako ma mamka volala keď som bol dieťa/naše tajomstvo/...kričal som, aspoň som si to myslel, bál som sa a nespal už potom celú noc...ráno mi nikto neveril ale ja viem,že som bol jej maznáčik,jej radosť, najmladší ....nezabudnem na teba ....mami neboj bola by si na mńa hrdá som už veľký...

das.., (Bandy, 08. 04. 2010 14:45)

Na Tvém místě bych koupil nějaký lepší pití a když příště zaklepe, otevřel bych a pozval ho dál. Když budeš slušná, on jiný nebude. Pokecáte, popijete, možná se i skamarádíte. Třeba ještě nakonec po něm zdědíš. Nebuď měkká. Jdi do toho.

duch? (Kikiss , 04. 04. 2010 18:26)

Môžem sa zapojiť do diskusie?:)Viem že to možno vyznie neuveritelne ale naozaj sa mi to stalo. Raz v lete som sa rozhodla ísť so svojím psom do lesa kedže som bola na chate. Do lesa na druhú stranu sa dá dostať iba cez lúku, ktorú z dola oddeluje sfaltová cesta. Brádzi ňou málo áut. Dalo by sa povedať, že takmer žiadne. Ako som tak vykračovala cestou (bol deň a bolo svetlo), trochu nejasne som začala rozpoznávať priesvitnú osobu s jasnými obrysmi siluety, ako prechádza cestou. Bola odomna vzdialená asi 4 metre. Potom sa stratila... Najprv sa mi nechcelo veriť, no neskôr som dospela k záveru že to bol zrejme duch. Ten pocit neželám nikomu!Skoro som sa po...

 

duch (das.., 04. 04. 2010 16:56)

 

některý fotky jsou pravdiví..ale některý nwm nwm..jinak u mě doma mě straší jakýsi chlap,v bílé košili teda moji sestře se zjevil v zrcadle a ta už tu nebydlí tak otravuje mě ...myslím si že je to nějaký voják..vím že mi dělá naschvály.tuka mi na hlavu prstem,pouští vodu,vypíná mi repráky..a cítím ho nejvíc u sebe když sem sama doma.když pustím nahlas hudbu zlobí se..jednou mi zaklepal na dveře..to se stává když sem sama doma.nevím co tím chce říct..ale bojím se ho..co příště udělá...

Děkuji Vám, dámy (Bandy, 27. 03. 2010 14:14)

Ale jinak bych nepřežil. Mimikri, rozumíte ?

Ratce (Saty, 20. 03. 2010 21:51)

Tohle mi taky lítalo hlavou, ale netroufla jsem si.
Teď když je to tu černý na bílým, tak se přidávám, joooooooo, souhlas.:-DDDDDD

BAndy (ratka, 20. 03. 2010 21:37)

ty jsi hrozny vul :o))

Alice (Bandy, 12. 03. 2010 23:09)

Byl jsem na návštěvě u své tchýně. Já seděl v křesle, ona taky, někdo zazvonil a ona šla otevřít. Slyšel jsem jak s ni někdo jde a neviděl ho. Opět někdo zazvonil a ona šla otevřít. A já slyšel, že jde s někým, koho nevidím. A pak se mě zeptala, jestli si nedám čočku. Čerstvou ještě teplou. A došlo mi, že to nevrzali kroky.

Duchové (Alice, 07. 03. 2010 17:58)

Ahoj, taky jsem už u nás v domě viděla ducha a ne jen jednou... Viděla jsem postavu na chodbě u venkovních dveří. Vypadalo to, jakoby to mělo plášť který sahá až na zem. Nevím jistě kdo to byl, ale podle mamky u nás v baráku zemřel její děda, tak možná, že to byl on. A jednou jsem se probudila v noci (už ani nevím v kolik) a před svou postelí jsem viděla ducha nějaké ženy jak se na mě dívá.Vystrašilo mě to, tak jsem zavřela na chvíli oči a když jsem je otevřela, tak ten duch jako kdyby seděl na zemi na tom samém místě a zase se na mě upřeně díval...Myslím, že to byla moje prababička, která zemřela, když jsem měla 6 let.

Vítej... (Vilda, 02. 03. 2010 16:52)

Vítej v klubu :)

super (Aduš, 02. 03. 2010 11:32)

Ahoj,
věřím na Duchy a Ufo!

pro Bandy (Saty, 23. 02. 2010 09:43)

Víš tato, když někomu, kdo se nezajímá o kvantovou fyziku řekneš "teorie strun", tak neví o čem je řeč. Mě odpověď Vildy stačí, protože vím o čem mluví. S tou radostí máš pravdu a to proto, že začínáš chodit častěji, zase tak jako dřív.;-)))

Vildovi (Bandy, 22. 02. 2010 01:18)

Tak obsažnou informaci Saty snad ještě nikdy nedostala.Myslím, že bez ni by se neobešla.Jistě má radost.

pro Saty (Vilda, 19. 02. 2010 23:14)

Po záblesku a na cestě. Jak bude dlouhá, nevím. Stejně tak nevím, zda dosáhnu cíle.

jen tak (2Klaudie, 19. 02. 2010 23:10)

no mě ti duchové tak pohltili, že jsem se jejich jménem i podepsala v tom minulém příspěvku... no už raději jdu, než na mě nějaký ten duch tady zadupe a to bych se asi řádně vyděsila

duchové (jen tak, 19. 02. 2010 22:59)

Musím si trošku rýpnout do fotografů některých fotek, co tu jsou... někteří duchové vznikly klasickou chybou fotografa... špatně zvolená citlivost filmu, špatná expozice, odlesk od něčeho, hlavní osvětlení foceného objektu je něčím stíněné, smítko na objektivu.... zajímavě vypadá i pouhý vlas před objektivem.... Ale musím uznat, že některé vypadají fakt efektně, že bych i na duchy začla věřit? Ale to by nesměly vypadat jako ten jeden s těmi vyceněnými zuby, to bych se bála sama doma :-)

2klaudie (Bandy, 19. 02. 2010 22:52)

Uf. To se mi ulevilo.

Bandy (2klaudie, 19. 02. 2010 22:34)

ne, ne žádná krize... nikam nespěchám... kdyby jsi věděl, co nevíš ;-) Věkově jsi si mě zařadil, no já klamu a nejen tělem :-))... ale je pravda, že já o tobě mám také nějaké představy. Vlastně o všech ale jak říkám, zdání občas klame a i profík se utne :-))). Už dávno se nesnažím měnit co nejde, neplýtvám silou, kde je to předem prohrané. Sice také vím, že jednou to přijde, ten pověstný konec, ale ten je tak daleko, že já osobně si to nepřipouštím, mě to prostě připadá asi tak skutečný jako malému děcku představa, že jednou z něj bude babička, nebo dědeček.

Saty (Bandy, 19. 02. 2010 22:06)

Tak já jsem živel, jó ?
Ale když jsem si přečetl cos napsala Vildovi, vsadím se, že příští tsunami se bude jmenovat Satanka.

2Klaudie (Bandy, 19. 02. 2010 22:04)

Zdá se mi, že se v tom moc hrabeš. Říká se tomu krize středního věku. Víš, že musíš jednou odejít a nechce se Ti.O tom jak, nerozhoduješ. Podle textu jsem si Tě věkově zařadil, pamatuji si toto období u sebe. Uklidni se.Přijde to samo. Říkám tomu stav smíření. Prostě nebudu válčit tam, kde nemám ani nejmenší šanci.Neuklidňuje to, ale přestává to vadit. Moje oblíbené úsloví je:"Já vím, že musím. Ale nespěchám". Nespěchej tedy. Byla by Tě škoda.

smrt (2Klaudie, 19. 02. 2010 18:47)

Je pro mě jen slovo, neznamená pro mě strach, prostě vím, že přijde jiná dimenze, možná... nebo také nic, prostě konec. Já nemám stach ze smrti, protože tu nebudu cítit, jednou usnu a pak už nebude nic.... nebudu. Já vůbec nevím, jak to mám vysvětlit, prostě jako když koukáte na televizi a najednou vypnou proud, v tu chvíli je tma, ticho a nic není, tak tak si předtavuju smrt. Prostě mě někdo, nebo něco vypne a tím to pro mě skončí. Nebudu vnímat, nebudu nic cítit. A asi to tak je dobře, protože ne každý usne v plném zdraví ve spánku, většinu lidí to něco vypíná postupně, bolestivě. Já za sebe bych chtěla vypnout naráz, jako když vypnou tu elektriku, prostě ať to něco v ten okamžik, kdy uzná, že mě vypne, tak ať otočí tím vypínačem a konec hned. Žádné přípravy, žádné loučení. Nemám ráda loučení, je mě smutno a bolí mě. Prostě se seberu a jdu. Proč se trápit pomalým, dlouhým loučením, protahovat odchod, když vím, že to nezměním. Proto se snažím žít tak, abych se nemusela loučit, abych se nemusela trápit tím, že jsem někomu nestihla něco říct. Nechtěla bych dlouze umírat a mít kolem sebe shromážděné své blízké.... chci rychlý konec, sama sebou. Vím, někteří si popláčou a některým se i uleví, že už to mají za sebou.

pro Bandy (Saty, 19. 02. 2010 09:39)

Bandy, ty seš živel.:-DD

pro Vildu (Saty, 19. 02. 2010 09:38)

Napsal jsi to opravdu moc hezky. Budu tě citovat:
Zeď – svět takový, jaký známe
Druhá dlaň – touha po poznání
Tma – neznámo
Paprsek - záblesk poznání
Světlo - naplnění

Dávala jsem si otázky, kde jsem a došla jsem k závěru, že jsem na 4 místě s tím, že ten záblesk byl krátkej, ale silnej. Můžeš mi říct na kterém stupínku stojíš ty?

 

Bandymu (Vilda, 18. 02. 2010 23:34)

 

Tak vidíš, i ty jsi si tam našel to svoje. Vidím, že jsem to napsal opravdu univerzálně :))))

Bandy (mimiane, 18. 02. 2010 17:41)

O tvém cíli a naplnění jsem ani chvilenku nezapochybovala, :-D jak to děláš, že tvou odpověď, znám už dopředu? :-)

O naplnění (Bandy, 18. 02. 2010 01:17)

Ćeská lidová:
"Já ti ho tam našroubuji,
já ti ho tam dám..."
To je taky naplnění.

Jojo... (Vilda, 13. 02. 2010 20:45)

Přesně tak, každý máme jiné cíle a pro každého "naplnění" může znamenat něco jiného. Právě proto jsem volil toto slovo.

Pro Vildu i ostatní (mimiane, 13. 02. 2010 16:47)


Ratka se pěkně rozjela s tou smrtí, no co, umřem přeci všichni, dřív, nebo pozdějc, takže hlavu vzhůru a úsměv........... Je to uklidňující :-)
Ale mě se umírat ještě nechce, zeď už dávno není tak pevná co bývala a já opustila ohmatané a známé kamínky, co hladily mé dlaně, prošmátrala se oběma rukama tmou, s paprskem poznání, víry, té Své, si stále pohrávám a možná, pak přijde smrt, ta obyčejná, pro všecky stejná a přesto
úplně jiná,než by být mohla? Může se změnit jak mávnutí proutkem, že jsme došli k cíli? Světlu? Naplnění?
Otázkou pro mě zůstává, co je to naplnění? Mám takový pocit, že pro každého to slovo má jiný význam. Věřícího i nevěřícího. Pro každýho zvlášť..... Co vy na to?

2klaudie (Bandy , 13. 02. 2010 12:47)

Děkuji Ti. Ani nevíš jakou si mi udělala radost. Já už začínal věřit, že na telepatii něco bude. Ujistila si mne, že to jen souhra náhod někdy jako telepatie vypadá.

prijde mi (ratka, 12. 02. 2010 09:53)

to dost komplikovane. mam rada jednoduchost a tak vim, ze kazdy umre. A i kdyz se dojimame nad smrti nekoho jineho tak nas desi (podvedome) ze jsme to mohi byt my.
Kdyz nam ale konecne dojde (kazdemu driv nebo pozdeji) ze totez ceak i na nas. Ze tim ze jsme se narodili tak museme i umrit, strach z nas spadne. Ceho bychom se bali? Dyt uz stejne vim ze smrt si nas odnese. je to jen otazka casu. A co je cas? Jen posloupnost zmen. TAkze ta zmenauz v nas je. Uz jsme prakticky mrtvi, jen o tomjeste nevime protoze tuhle zmenu nam nas cas jeste nevymeril. Ale uz je dana.
Takze hlavu vzhuru a usmev :o)) Neplaste se zbytecne, nic se vam nemuze stat. Akorat umrit. A to umreme stejne vsichni.

Pro všechny (Vilda, 11. 02. 2010 22:31)

Nevidíme. Je tma a cítíme jen pod dlaní kamenitou zeď. Druhá dlaň šmátrá před sebou, abychom nenarazili. Jen nenarazit. Hlavně nenarazit. A tak chodíme pořád tam a zpátky, tam a zpátky. Každá zeď má dva konce. Nevadí, klidně zase tam a zpátky, hlavně se nepustit abychom nemuseli jít sami tmou. A to vše jen pro ten pocit bezpečí. Jen když cítíme tu zeď pod rukou. Za ta léta známe každý její kamínek. Proto ten pocit. Špičatý kamínek, tadyhle krásný zaoblený a pár kroků dál zase jeden velký s ostrou hranou. Známe ji. Tu zeď. Můžeme předvídat. A když tmou pronikne paprsek, cloníme volnou dlaní oči. Neznáme ho. Mhouříme oči a nevěříme. Máš-li, člověče dost síly, pusť se té zdi. Zkus najít zdroj toho světla. Máš pravdu, nevíš, co v té tmě na tebe čeká. Smrt je stejná u zdi a je stejná i uprostřed tmy. Nedojdeš-li ke světlu, alespoň ses pokusil.
Neměl bych to dělat, ale raději k tomu napíšu pár vysvětlivek. Trošku tím poškodím celkový dojem, ale pochopit ten text je důležitější :)

Zeď – svět takový, jaký známe
Druhá dlaň – touha po poznání
Tma – neznámo
Paprsek - záblesk poznání
Světlo - naplnění

pro Bandyho (2klaudie, 11. 02. 2010 21:07)

Víš, zřejmě jí to téma bylo blízké, možná jsi ji toho muže něčím připomínal... gesty, mimikou, stylem řeči, možná jsi kupoval něco, co on měl rád.... možná o něm mluvila i předtím, ale ty jsi to plně zaregistroval až s tou zprávou o jeho úmrtí.... ale je dost dobře možné, že něco cítila takovým tím zvlástním smyslem, co se mu říká intuice... Já za sebe mohu říct, že mám intuici a k tomu velkou dávku empatie a i já dovedu vycítit, že se něco děje dříve, než se to oficiálně dozvím, ale to je výsledek toho, že jsem komunikativní a umím si dát tzv. jedna a jedna dohromady. Ta žena asi netušila, že umře, možná by byla ráda, kdyby se jí znovu ozval a pohrávala si s tou myšlenkou, představovala si, co by mu řekla, odhadovala, co by on udělal a od tebe možná čekala, že jí časem poradíš, proto ti vyprávěla ty své vzpomínky. Třeba sama časem něco k tomu řekne.

pro Vildu (2Klaudie, 11. 02. 2010 20:58)

Jsou všci mezi nebem a zemí.... nevím, jaké to je komunikovat s někým, kdo už tady reálně není a popravdě mě z takové představy mrazí. Pokud půjde o známého člověka, bude takový jako když žil, nebo bude jiný? a pokud bude neznámý... cokdyž mi bude chtít ublížit? Je něco mezi nebem a zemí... možná že to je amožná že není, každý člověk říká něco jiného jiného, jeden tvrdí, že je a druhý, že není... ale všichni z toho mají obavu i když si to nahlas nepřiznají. Možná, že to něco mezi nebem a zemí je a vlastně není, nazvala bych to svědomím... někoho tíží a ten se potom obává, někdo je dobrák a hledá na to jako na smutnou a nepochopitelnou událost, někdo se tím nezabývá a proto o tom nemá tušení. V tvém případě to je možná to svědomí, jsi dobrá duše a proto v sobě pořád hledáš odpověď na otázku, proč? Proč? musel umřít ten chlapec, proč musel zemžít ten pán v tesilkách apruhované košili? A tím, že hledáš odpověď si i tvoje podvědomí během usínání pohrává s tím tématem a výsledkem je noční rozhovor... ale třeba si s nimi opravdu povídáš, třeba tě fakt navštěvují v době, kdy spíš.... A třeba je to úplně jinak, třeba existují nějaké energie, tajemné paprsky... kdo ví...

Příběhy (Vilda, 11. 02. 2010 00:55)

Pohladil jsem rám obrazu. Nevím ani proč. Dívám se na něj každý den bez povšimnutí. Pohladil jsem ho a řekl si „Dobře mi tenkrát pan rámař poradil. Takhle je to nejlepší.“ Za dva dny sedím v restauraci se svými přáteli a jeden z nich povídá „Víš, že zemřel ten pán, který nám všem rámoval obrazy?“. Ani mne to tolik nepřekvapilo. Už jsem si na to za ty léta zvyknul. Buď si vzpomenu jen tak, během dne nebo za mnou dotyčný přijde v noci, ve snu. Jako tenkrát můj strýc. Přišel a ptal se „Odpustíš mi?“ „Jasně, na to se ani nemusíš ptát, vždyť to byla prkotina,“ řekl jsem. Ale cítil jsem, že někam odchází a že je pro něho velmi důležité, aby odešel s čistým štítem. Později jsem se dozvěděl, že zemřel. A spousta jiných, i těch co jsem nikdy neznal. Nevím, zda jsou skuteční, zda opravdu byli. Nevím, zda jejich příběh teprve nastane. Například kluk, který běhal s partou po domě. Dostali za to zaplaceno. Dělat nepořádek aby se nájemníci vystěhovali. Nechal jsem je být. Pak jsem slyšel křik a šel jsem se podívat. Ležel tam jeden z nich, s ošklivou ránou v břiše. Ostatní bezradně kolem něj. Držel jsem ho v náručí, protože se tolik bál smrti. Utěšoval jsem ho. Stejně tak brýlatého, vysokého staršího pána v tesilkách a pruhované košili. Čekal na doktora a nedočkal se. Také se tolik bál. A další a další… Ty příběhy jsou tolik opravdové. A já nikdy nebudu moc dokázat, že jsem se na chvíli stal jejich součástí. Ale záleží na tom?

2klaudie (Bandy, 11. 02. 2010 00:16)

Moc si mi pomohla. Já pochopil, že jsou věci, o kterých nepohovoří s rodiči ani s dětmi. A já jsem zřejmě nejblíž. A že mi sdělila své pocity je tedy vlastně normální. Nevysvětluje to však, proč zrovna v tu chvíli začala na toto téma intenzivně navazovat. Já jsem udiven tou časovou shodou.

Kamarádka (2Klaudie, 10. 02. 2010 09:47)

tak to byli asi ty spřízněné duše... toje něco mezi nebem a zemí...myslím tím tu kamarádku a jejího prvního muže.... A dost možná, že něco takového pociťuje i k tobě.... spíš v ní probouzíš důvěru a tak když jí bylo smutno, tak u tebe hledala porozumění, prostě jsi pro ni človíček se kterým se jí dobře povídá. Abych pravdu řekla i já měla kolegu se kterým se dobře povídalo, vždycky dokázal popsat daný problém ze svého pohledu, z pohledu většiny chlapů. Měly jsme ho všichni rádi a on zase s námi probíral potíže, které chtěl poznat i z tzv. ženské strany.

K té mé kamarádce. (Bandy, 09. 02. 2010 22:18)

Ten její první manžel s ní žil necelé dva roky.Když se rozváděli, bylo jim dvacet. Ona se vdala podruhé, měla syna, dnes je mu 25 a rozvedla se, má dceru, dnes 15. On se znovu oženil a znovu rozvedl. Po celou dobu kontakt jen z doslechu. Ani se nepotkali. Přiznala, že na něj někdy pomyslela. Ale najednou to bylo tak intenzivní, že to musela říct i mně.Zrovna mně. A to si vykáme, nikam spolu nechodíme, myslím, že jsme si ani nepodali ruku. Jen se denně potkáváme u ní v práci a pokecáme. Já to pnakonec přežvejknu a jestli ne tak to ještě nebude konec.

BAndy (ratka, 09. 02. 2010 19:09)

kdyz jsem psala svuj posledniprispevek pro tebe tak jsem samozrejme mysela na dopravni predpisy a tka jsem napsala "pokud nejde o zivot" A to v pripade dopravnich predpisu jde. Pokud nejde, tak samozrejme nedodrzuju ani dopravni predpisy. Treba nezaplatim parkovne pul hodiny pred koncem a tak :o)) Ber to tak ze jsem zastydly pubertak a potrebuji si tuhle zastydlou pubertu odzit. I diky takovym mudrlantum jako ty jsem si nedokazala mladi poradne uzit. A bylo pro me spise cernou murou. Takze pryc se vsemi uzurpatory zdraveho rozumu a sup s nimi pod ledovou sprchu. At se trochu rozcepyri :o))

ja si zase myslim (ratka, 09. 02. 2010 19:04)

ze ji s tim muzem pojilo neoc vic. A kdyz se lide takhle vice propoji, tak se vnimaji. Prozivaji spolecne ruzne situace. A ona nevedela ze proziva posledni chvile sveho byvaleho muze, ktere musely byt velice intenzivni. prozivala jeho pritomnost. jeho TED. A proto tolik mluvila o nem.

mam podobny problem, ze vycicham pritomnost lidi za dvermi nebo za mymi zady a zacnu nevhodne a neprozretelne o nich mluvit nebo dokonce vtipkovat. Nakonec je z toho ostuda. Ale zvykla jsem si.

Bandy (2Klaudie, 09. 02. 2010 10:04)

ta tvoje kamarádka prodavačka možná podvědomě cítila, že se s tím člověkem něco děje... ale i to může mít reálný základ, mohl mít dispozice k nějaké nemoci, mohla o tom vědět, také mohla doopravdy vědět, že je nemocný... prostě to mohlo i nemuselo být nadpřirozeno. Já osobně jsem byla vychována k tomu, že duchové nejsou, ale jestli jsou, nebo ne si netroufám tvrdit, já to nevím. Žádného jsem neviděla a po pravdě ani po tom netoužím, co kdyby byl zlý? Osobně si myslím, že se dozvěděla, že je nemocen a možná si s ním bez ohledu na minulost chtěla popovídat a nenašla odvahu ho oslovit, tak o něm alespoň mluvila... ale kdoví.

pro Bandy (Saty, 09. 02. 2010 00:55)

Úžasnej pocit, vidět tě v rozpacích. Víš, já v tom nevidím nic neobvyklýho a proto naprosto věřím tomu co jsi napsal. Je známo, že lidi jaksi podvědomě vytuší, že přijde konec. Vytuší to i ve chvílích, kdy se cítí naprosto zdrávi. Někdo se z ničeho nic chce usmířit s příbuznými, jiný udělá věc, kterou třeba dlouho odkládal. Nejčastěji si promítají život, myslí na ty co v něm zanechali nějakou stopu. Ten pán asi musel hodně na svoji bejvalou manželku myslet a vzpomínat na ni, proto u ní byla odezva taková, jaká byla. Tvoje rozpaky jsou balzámem pro moji duši...fakt.

Asi se znemožním. (Bandy , 09. 02. 2010 00:14)

Na těchto stránkách jsem si už, zdá se, vytvořil pověst tvrdého odpůrce byť i jen náznaků duchaření či jiných nadpřirozeností. A teď se budu prezentovat příběhem, kterým se shodím až je mi stydno.
Má přítelkyně, prodavačka(vykáme si)proto, že se již dlouho známe, vodil jsem k ní dceru na chlebíčky ráno. na zákusek večer a sebe na lahváče, mě požádala, abych na toho lahváče chodil až večer, kdy se tam schází divní zákazníci. Tak jsem se stal bodyguardem bez úvazku, jen tak zkamarádství. No a ta paní se z ničeho nic, hned po Vánocích rozpovídala o svém prvním manželovi. Nikdy předtím o něm nemluvila. Spíš o otcích svých dětí.Jenže to nebyla epizoda, ty hovory o něm se nějak množili a mně to nepřipadalo nepřirozené. Bral jsem to jako nové téma k rozhovoru. Až do včerejška.To její kamarádka, přišla s větou:"Kdyby ses nerozvedla, tak jsi vdova." Ten chlap 30. prosince zemřel.A já jsem na rozpacích.

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA